Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Klatba Můj milý deníčku,
asi dám Pivstro do klatby. To bylo tak. Už ve středu se začal zhoubně projevovat pátek třináctého, nejprve jsem zapomněl dát vzorky do cykleru, to ještě Míša zachránila, ale druhou hrubou chybu už se napravit nepodařilo a analýza šla stejně do keľu, a večer jsem měl v Pivstu zatmění mozku a dal si vegetariánský burger, což byla další hrubka. Pravda, kdyby se jídlo nazývalo správně česky, to jest bezmasý smažený karbanátek, asi bych chybu neudělal, ale i tak jsem měl být opatrnější. Takže už před spaním mi bylo dost špatně a když mne ti nade mnou v půl jedné vzbudili, bylo mi tak nevolno, že jsem usnul až v půl třetí. Hotový zánět žaludku. Takže jsem zaklapl budík a ráno ošidil cvičení, neb už šlo o druhou noc bez pořádného spánku.Ve čtvrtek jsem jel do Ponrepa na staré české filmy, spal jsem pak u Petra. do postele jsme se dostali až k půlnoci, Petr má totiž auto v servisu, a ráno jsme jeli už v 5.10, neboť Petr se nestihl připravit na jednání. Ve čtvrtek odpoledne bylo totiž u nich v kanceláři vánoční posezení. Takže jsme alespoň navštívili vánoční trhy, na Staroměstském náměstí mají stromek se světelným programem a hudbou. Vzhledem k tomu, že jsem byl přemluven, abych jel víkend před svátky domů pomoci péct pečivo, jeli jsme s Petrem oba, chudák Petr obětoval odpočinkový víkend na Chyňavě. Pečivo už bylo upečeno, tak jsem alespoň zabalil dárky. Hlavní dárek, postel, se sice zabalit nedal, tolik papíru nemáme, ale i tak jsem měl toho dost. Také jsem ho vzal do Chebského bazénu blahé paměti. Petrovi se bazén moc nelíbil, jen nápisy ve vietnamštině ho rozesmáli. Jednak postrádal vířivku, bazén bez vířivky je dnes opravdu trapas, jednak se mu zdálo, že je v něm moc málo Vietnamců. Vybral jsem totiž čas, kdy jich tam je ještě málo. Navíc se ho snažil utopit bláznivý mladík. Prý co je platná hezká tvářička a pěkné tělo, když mu kouká vražda z očí. Popravdě, onen zajímavý mladík se choval opravdu divně. Asi se oddával zvláštním cvičením pro hlubokovodní potapěče. Tak třeba stál u kraje bazénu, zády do vody a střídavými údery dlaní cákal vodu na stěnu. Nebo se nadechl a lehl si na břicho na dno bazénu. A také měl nějaké poznámky o obtěžování na ostatní návštěvníky. Na mne to kupodivu nezkoušel. Já dopadl o několik dní dříve lépe, neboť když jsem odcházel, sprchoval jsem se vedle pohledného mladíka a dokonce jsem se vedle něho i utíral, takže jsem měl opravdu dost času kochat se krásným výhledem. Chebské trhy se snad líbily, výzdoba náměstí je opravdu krásná. Poslední dny se všude řeší střelba v ostravské nemocnici. Když se něco podobného stalo před lety v nějaké kanceláři nebo hospodě nebo kde, druhý den už si na střelbu nikdo ani nevzpomněl a tady už několik dní žijeme jen tím. Copak tamti lidé byli méně cenní, než ti z nemocnice? Takže když mne blázen zastřelí v nemocnici, tak jsem hrdina, zato když mne zastřelí na ulici, tak jsem ubožák? A když v hospodě, tak opilec a patří mi to? Alespoň že se pachatel včas zastřelil, jinak by běsnění nebralo konce. Včera jsem byl zase jednou v pondělní sauně a když jsem odcházel, to jsem snad musel mít vlčí mlhu, nebo ne můj milý deníčku? Mladý muž s pořádným plnovousem a hezký brýlatý chlapík s velkým údem, co mi chválil klobouk, opravdu patřili k sobě? Pokud ano, tak mne ten s roztomilými brýlemi odhadoval na našince. Dnes jsem se pokoušel koupit roční kupon na plzeňskou kartu. Už skutečnost, že zakoupený kupon na číslo příslušné karty s pevně danou platností si musím ještě dodatečně validovat je na pováženou, ale skutečnost, že lze koupit roční kupon jen na 365 dní mne přivedla do varu. Ti zloději z PMDP mne ošidili o jeden, přestupný den! Když jsem si stěžoval matce, tu to náramně rozesmálo.
A také se u nás v paneláku objevila retro cedule. No dobře, můj milý deníčku, tak nebyla retro, retro by byla výtah mimo provoz. Ale i tak mne oprava fungl nového výtahu pobavila.