tak jsem byl pozván do Ruzyně na povídání o Peru a Bolívii, mělo se začínat v 18 hodin, takže se zdálo dostatečné jet v 16 hodin pendolínem z Plzně i s předpokládaným zpožděním 20 minut. Netuším proč, ale nejprve se 20 minut zvětšilo na 30 a teprve poté, co odjela Berounka v 16.20, tak naskočilo zpoždění 40 minut a u toho už zůstalo. Nakonec se však ukázalo, že jsme dorazili ještě mezi prvními. Přednáška zajímavá a navíc v podstatě zadarmo. Nebyla ovšem na zahradě, nýbrž v bytečku, neboť předpověď strašila s přívalovými dešti. Trochu sice pršelo, ale nic světoborného. To den předtím jsem málem neodjel z práce, jaká byla průtrž. Martin byl na poště a už se mu nechtělo čekat, tak že přeběhne do Olympiády. Jen za ten kousek, tak 20 metrů, stihl promoknout až na kůži a jak tak procházel obchodním domem, crčela z něj voda, k všeobecnému úžasu přítomných nakupujících. Chtěl se totiž dostat k autu, jenž bylo na opačném konci nákupního střediska. U druhého východu byl zástup čekajících lidí. Jednak pořád lilo a navíc se silnicí valila voda jako slušnou bystřinou. No, Martin už byl stejně mokrý, takže obětoval boty, dosud suché, a šel. Já jsem také v hustém dešti běžel s deštníkem na zastávku trolejbusu, navíc jsem musel oběhnout tu čuráckou budovu, kvůli uzavírce. Deštník moc nepomohl, kalhoty byly slušně promočené, batoh také, ale obličej jsem měl suchý. Stačilo mi počkat jednu minutu a byl bych stihl i trolejbus, i nezmoknout. Naštěstí i tak už déšť ustával. Dojel jsem do posilovny na Doubravce a tam sucho vyprahlo. Na Martina doma na Borech také divně koukaly, prý jestli se koupal v šatech.
Na rozdíl od Kyrgyzstánu, jenž se na snímcích jeví nudně a nepotřebně, Bolívie vypadá zajímavě a přitažlivě, ať už jde o výhledy na šestitisícové sopky, slavnou solnou pláň nebo barevné skály v poušti Atacama s různými lagunami. A když sopky, tak pochopitelně s termály. Nakonec nejvíce mne zaujalo podřezávání lamy, jenže přítomní humanitně vzdělaní lidé zakázali jeho odvysílání pro nadměrnou brutalitu. Takže už vím, co znamená humanitní - přehnaně útlocitný. Peru vypadalo na snímcích zrovna jako Peru na snímcích a prý je stejně krásné, jako se povídá. Jedu Berounkou v 18.20 a máme už z Plzně čistou půl hodinu. Můžeš mi, můj milý deníčku, prozradit proč? Také se mi před výletem přetrhla tkanička. Pokoušel jsem se ji sehnat, než jsem jel na vlak, jenže všechny obchody na náměstí už měly za deset minut šest zavřeno. To je prostě skandál! Zbytečně jsem jel už v 17.16 Klidně jsem mohl jet v 17.36. A kvůli zpoždění i později.
A jak tak sedím a čekám, zda vlak přeci jen nepojede, jedna ženská z Rokycan vykládá rozkošnou příhodu právě z vlaku, jak scelili dva vlaky do hromady, lidé stáli na jedné noze a najednou začala z klimatizace crčet voda, vyděšená Němka křičela hilfe, ta druhá pohotově vytáhla deštník a když konečně dorazila průvodčí, tak jen lomila rukama a naříkala, že když vypne klimatizaci, tak bude ve vlaku strašné horko. Je ovšem také otázka, zda by vypnutí pomohlo, že.