je pondělí ráno, vracím se z běžkaření v Jizerských horách, mimochodem opět úplně zničený, vše probíhalo uspokojivě až do Hořovic. Když jsem zaslechl, že něco hlásí staniční rozhlas, hned jsem pojal neblahé podezření. A ano, na tabuli s odjezdem bylo hnedle 30 minut zpoždění. Posléze dorazila průvodčí a že prý máme poruchu lokomotivy, a že až přijede expres, tak ho zapojí před nás a ten nás odtáhne do Plzně, kde připojí novou lokomotivu, aby vlak mohl pokračovat do Železné Rudy. Ve vlaku je nepěkná zima, když není lokomotiva, není ani topení. Stojíme v Kařezu a čekáme, jestli se tato spojená souprava opět rozjede. Nevím, jestli to přitahuji, ale je to vážně trapné. A ti lidé v expresu musí být na mrtvici. Expres zpoždění 30 minut, my 50.
Ještě k zalehlému uchu. Konečně jsem se dostal na ušní, seděl jsem v čekárně hodinu a tři čtvrtě, za pět minut jsem byl venku, byl to ušní maz a snad už je to v pořádku. A slyším jako rys. Nejsem si jist, zda jsem si pomohl, asi si budu muset brát na noc špunty do uší, zdálo se mi, že poslední dobou nějak podezřele dobře spím!!! Ajajaj.
Vracím se od bratra do Plzně. Byl jsem u něj teprve po druhé a musím říci, že dojem byl skutečně skličující. Především, jeho dětem bylo nějak teplo, takže pozavírali jednotlivá topná tělesa, nejspíše proto, že nikdy nezažili zimu doma, načež nastala zástava neboli exitus a topná soustava s řadou opičích okruhů zvládne provozovat jen dva, nejvýše tři radiátory. A to je na dvoupatrový rodinný dům opravdu málo. Takže tam bylo docela zima, teplota se pohybovalo od nesnesitelných 9 stupňů do luxusních 15, podle místnosti a zrovna topících radiátorů. A to tam prý bývávalo i 20 stupňů. Na internetu se bratr dočetl, že rozpohybovat topnou soustavu může trvat i týden perné práce. Zdá se, že zapínat a vypínat jednotlivá tělese je možno jen v určitém pořadí, jinak se proudění vody zastaví a už se nehne. Takže tam byla vážně nesnesitelná zima. Vzpomínal jsem na sovětské gulagy a Ondřej se vytasil s vtipem o sjezdu klimatologů, kdy si pracovníci ze Sibiře a Aljašky vyměňovali dojmy o náročných pracovních podmínkách a Sibiřan si stěžoval, že když mají minus dvacet, tak to už je vážně hrůza. Aljaščan se divil, vždyť u nich je běžně minus 45. To se zase divil ten ze Sibiře, že to přeci není možné. Aljaščan začal poučovat, že když za takového počasí chce vyjít ven, tak musí . . . A ták, minus pětačtyřicet venku, uklidnil se Sibiřan. Bratr nikdá v domku nebydlel, takže neměl správné návyky a také já jsem chvíli trpně mrznul, než jsem se probral z otupělosti. Takže jsem začal zavírat pokoje s topícími tělesy, aby teplo bylo alespoň někde, k televizi jsem se nejen oblékl, ale zabalil též do deky a hned bylo lépe. Jinak jsme vyvezli nějaký odpad, při čemž jsem zachránil skleněné pařáky, tak jak je má Petr, žel nemáme správnou poklici, ta už asi vzala za své, takže se musí hlídat voda, aby se nevyvařila, jak se mi to při předváděčce podařilo. Vzhledem k tomu, že bratr má jen jednu plotýnku, se mu patrový pařák dost líbí. Tak uvidíme, zda se s ním naučí vařit, dušená mrkvička byla skvělá a i vařené brambory byly nadprůměrné. Škoda, že jsem tam nebyl na začátku, mohl jsem to zachránit celé, nová sestava stojí kolem tisícovky. Dále jsme porazili nějaké stromy, jak je bratr otrávený ze zanedbanosti svého domku, mstí se na dřevinách v zahradě a na zděděných věcech a všechno bezhlavě vyhazuje. Většina pěkných okrasných dřevin by se měla nechat, opravdu nechápe, že na nudnou zahradu s trávníkem a bazénem uprostřed nebude děti nic lákat? Chvíli se budou cákat, chvíli skákat na trampolíně a půjdou hledat nějaký chytrý MT, neboť na zahradě nebude už nic hezkého a zajímavého, žádné květiny a tím ani hmyz a práci a tak. Ale každý je svého štěstí strůjcem. Dost mne to kácení, myslím tělesně, zdrblo, nejspíše si za chvíli také budu naříkat na bolavá záda, jako bratr. Takže už jsme jen zvládly odvézt dva velké olezlé ušáky, což byl opravdu výkon. Více už se toho ovšem do sběrného dvora nevešlo, mají přeplněno. Také jsme byli v Kralupech v bazénu s velnesem, za 110 KČ na 110 minut. Plaval jsem většinu času v dráze sám, bylinná pára dobrá, sauna jen mírně teplá, nahatá párty žel jen v pátek. Ale nedal jsem se. Také se bratr chlubil, že jeho investice, místo níž jsem mu půjčil těch 300 tisíc, už poklesla o 30 procent. A až začne krize, a to bude brzo, přijde o všechno. No, hned se mi to zdálo jako špinavý podvod. Bratr pěkně naletěl. Dnes se to dělá tak, že se tvrdí, že zhodnocení bude jen mírné a proto jde o bezpečnou investici. Měl to zrušit hned. Tak uvidíme, co bude.