stačí jedno chybné rozhodnutí a už se člověk veze. Kdybych nebyl líný sbalit rychle počítač a vyrazil, už jsem dávno mohl být v Plzni. To máš, můj milý deníčku, totiž tak. Někde mezi Popovicemi a Zdicemi, tam jak jsou ty rybníky s ovečkami, najednou vlak zastavil a zůstal stát. Po chvíli jedna ženská kamsi volala a už to jelo. Dozvěděla se, že vlak má porouchanou lokomotivu a nějaký moudrý člověk jí poradil, ať jde pěšky zpět do Popovic a tam nasedne do osobního vlaku. Jen odešla, přišel průvodčí a že prý už z Berouna posílají náhradní lokomotivu. Zlaté oči. Nejprve nás míjel expres, poté rychlík do Březnice, následoval onen osobní vlak s chytrou a zkušenou paní a jedním starším mužem, jenž se k ní přidal, pak jely další dva vlaky v protisměru, předjel nás rychlík, vyjíždějící z Berouna o hodinu později, další expres, projela lokomotiva, projely další dva vlaky v protisměru a konečně po 100 minutách jsme se rozjeli. Ovšem, vzhledem ke skutečnosti, že nás táhne stará motorová lokomotiva, ploužíme se hlemýždí rychlostí, ze Zdic do Hořovice jsme nabrali zpoždění 10 minut, takže můžeme uzavírat sázky, kde nás předjede rychlík, odjíždějící z Berouna o dvě hodiny později. Hahaha. Jsem hladový a žíznivý a přitom stačilo jít s tou paní. Nebesa, copak se mi něco takového stalo poprvé. Vyjížděl jsem 7.41 z Berouna, je deset hodin a ještě nejsme ve Zbirohu. Jistě, ten rychlík, co jel v 8.41 z Berouna mohl zastavit vedle nás a my mohli pohodlně přeskákat. Jenže, co by tomu řekly úřední předpisy, můj milý deníčku? Co kdyby se strachy posraly? Když jsme ráno vyjížděli od Petra, v Chyňavě byla hustá mlha, poněkud se rozpustila až kousek před Železnou. Zajímavé, že u Berounky v Berouně taková mlha zase nebyla. Pokud se zvedne, bude dnes krásně. Je 10.20 a už jsme v Rokycanech. To bychom do jedenácti mohli dojet do Plzně. Tak nakonec jsme měli 115 minut zpoždění a ten vlak 9.41 nás nepředjel jednoduše proto, že nejezdí.
Také jsme s Petrem zahájili sezonu nahatého plavání, tedy byly jsme alespoň jednou a hned jsem dostal od hrocha vynadáno, že nemám umyté vlasy a že tak se do bazénu nechodí. Kdybych nebyl líný vylézt z vody, mohl jsem si vzít čepici, měl jsem ji totiž ssebou. Nu, každému vadí něco jiného. Mne například rozčilují jedinci, co plavou v plném bazénu znak a jaksi považují za samozřejmé, že je jim, milostpánům, všichni vyhnou. A Petr mi též ukázal zkratku z hl.n. k muzeu. Při vyhýbání s protijdoucím to může být zajímavé.
Nevím, můj milý deníčku, zda jsem se již zmiňoval o skutečnosti, že mám ve velké oblibě jakostní porcelán, s čistě bílým tenkým střepem. Ten je ovšem drahý. Protože se Petr rozhodl u mne občas něco uvařit, však jsem také dovezl z FrL nějaké nádobí a příbory, ba dokonce i pořadač příborů, hodily by se mi od všeho dva kusy. Jen pekáček by stačil jeden. Původně jsem to tak měl, ale nějak jsem přišel o jeden mělký talíř. Takže jsem se stavil ve FrL ve sklu porcelánu a zjistil, že jakostní porcelán, a věru bych si vybral, je docela drahý a prodává se v sadách. Mimo nákupu v podnikových prodejnách člověku zbývá nákup z poškozené sady, což jsem také učinil, ovšem výběr je značně omezený. Drobné kytičky mne zcela neuspokojují, ale když jsem dal vedle sebe talíř z velkoprodejny Albert za pár šupů a nový talíř za 115 KČ, bylo zřejmé, který je skvostně bílý a který zase nudně zašedlý. Až budu příště doma, asi ještě nějaké talíře dokoupím. Mám jen staré nekvalitní dezertní talířky z laciného rýžového porcelánu. Pravda, ne a ne se rozbít. Tak že bych je vyměnil.
Od nového jízdního řádu by měl jezdit vlak Ejpovickým tunelem. Nové koleje ještě nejsou položeny, tratí se dosud nejezdí, ale druhou kolej na staré trati už vyškubali až do Chrástu. Připadá mi to poněkud předčasné. A také si nejde nevšimnout, že se dnes opravy nádraží dělají tak nějak zrychleně. Nová část ještě není hotová, ale už se používá a stará se rozbourá. Moc pohodlné to tedy není a připomíná to můj dnešní sen, kde jsem stál s dalšími lidmi pod nějakou střechou na veřejném prostranství a najednou vyhlásili, že střechu stahují. Asi proto, že právě začalo hustě pršet.
A v počítači mám nějaký virus, najednou se objevila hláška, že jsem byl odhlášen ze skype. Vzhledem k tomu, že jsem tento program neinstaloval a především že ho nepoužívám, tak jsem přeci nemohl být odhlášen. Nebo mohl, můj milý deníčku.