jak se pozná závadná mládež, co myslíš? Občas se pod mým oknem v Lobzích vyskytuje mládež, kouří, někdy popíjí, druží se, ale jinak nedělá nic, prostě se fláká. To ovšem nejspíše nestačí, že, k závadnosti je potřeba o něco více. Ale jak to poznat? O tom ovšem psát nechci. Včera jsem v trolejbusu zastihl dva mladé revizory. Zrovna někoho chytili a zapisovali si jeho občanská průkaz. (Občan nechtěl ukázat občanku. Občanka byla nahá ve skříni. Jan Vodňanský). Tím pádem na mne jaksi zapomněli a nekontrolovali mne. Na rozdíl od dalších přistoupivších. Musím se, ač nerad přiznat, že mne to naplnilo dětinskou radostí. To jsou ovšem prkotiny. Bourání plzeňského nádraží se přesunulo na druhou stranu a nezůstal tam kámen na kameni. Konec pochopitelně v nedohlednu. Na Mnichov je výluka a sice tak, že lidé musí vystoupit v Rokycanech a autobusy je zavezou do Nýřan. Ti, co jedou jen do Plzně, přestupovat nemusí, ale vlak v Plzni končí. Důsledkem je nejspíše to, že v náhradním vlaku nejde připojení. Jedu do Prahy na výstavu orchideí, takže se zase budu hádat kvůli batohu, protože pokud mi ho šatnářky zašantročí, co si na nich vezmu? Nic, to je zřejmé. Na výstavě mne na WC obtěžoval jakýsi mladý blázen, pokud jsem dobře pochopil jeho pantomimu, šlo mu o to jedno. Vypadal dost zoufale, ale poslední dny jsem se v tomto směru nešetřil, až mne z toho rozbolela předstojná žláza, takže jsem nemohl sloužit. Také jsem objevil, že wasabi je japonská rostlina příbuzná křenu, nazvaná Wasabia japonica. Zajímavé. Čajovna Bílý Jeřáb je s konečnou platností mimo provoz, možná bude časem obnovena v tajném provozu. Vyslechl jsem si pořádnou porci keců, ochutnal tři čaje a utratil 1100 KČ za tři pytlíky. Je to plýtvání? Asi ano. Ještě k výstavě. Začínám mít pocit, že se stále zřetelněji zvrhává ke komerční prezentaci zahradnických firem, ale i letos se daly najít zajímavé kousky. Také jsem si chtěl něco koupit k macodes do skleníčku, aby mu nebylo smutno. Odradily mne podezřelé černé skvrny na listech. Možná zkusím internet. Nedařilo se mi ovšem vybrat vítěze. Nejvíce se mi líbil kakaovník, jenže to není orchidea, že můj milý deníčku.
Myslím, že už jsem se zmiňoval, že teď čtu knihu, jenž byla předobrazem několika případů majora Zemana. Jde o hrůzyplné čtení, při němž běhá člověku mráz po zádech, jak se tu rozkulačovalo, znárodňovalo a zabavovalo, což vedlo k nedostatku potravin, následkem čehož se objevili padělatelé potravinových lístků a ačkoliv se jednalo o schopné a užitečné lidi, byli popraveni coby obětní beránci, aby komunisti zakryli vlastní hrubé chyby. Není se co divit, že Mašínové řádili, jako smyslů zbavení, což je ovšem neomlouvá. A zatímco autor knihy do jisté míry soucítil s padělateli, s Mašíny ani náznakem.