Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Ó kolena kolena Můj milý deníčku,
ačkoliv bych měl upravovat fotografie a psát užitečné články, jak můžeš vidět, opět plkám o blbostech. Pokud dobře chápu, opomněl jsem zapsat zážitky z nahatého plavání. Jak jistě víš, můj milý deníčku, každé úterý probíhá v Praze na Vinohradech naturistické plavání, tedy bez plavek, hodina za 100 KČ. Chodí tam jak náhodní návštěvníci, tak stálí zájemci o tento způsob vyžití. Část jich jde ze společenských důvodů, ukazovat nahotu, případně ji očumovat, někteří však chodí plavat, například Hezounek. Petr totiž, abys věděl, některé pravidelné hosty pojmenovává. Bylo to docela zajímavé, ač ne zcela zdráv, zima mi byla až v samém závěru a plavání bez plavek je celkem příjemné. Přiznejme si, můj milý deníčku, nemá mi jaksi co překážet. Jen jsem se bál, aby mi nespadl klíč z nohy. Někteří z návštěvníků nevypadali špatně, jeden si občas sáhl do rozkroku, asi se mu někdo líbil, ale když přišel ten tlusťoch, opravdu jsem se lekl, že by chtěl vlézt do vody a plavat. Na to naštěstí nedošlo, takže plavání nebyla překážková dráha, i s Hezounkem jsme se pěkně vyhnuli. Možná také proto, že prý bylo málo lidí, ale zase byly asi tři osoby ženského pohlaví. A i za plavky se nemálo ušetří, ne?
Jedu sice v pohodlném čase v 10.30, neb jsem řekl v práci, že kvůli rýmě patrně nepřijdu ve středu do práce, ale nikoli pohodlně. Vlak je nechutně narvaný, neboť ČD nepochopily, že dnešek se musí brát jako pondělí a nepřidaly dva vagony navíc. No nic. Včera jsem po delší době chytal sluníčko, ale že bych se cítil zdravější, to ne. Ale něco cítím, to zase ano. Koukal jsem také na novou pohádku a dost se mi líbila. Ukazovala peklo jako berní úřad, zkrátka přesně podle Dračího doupěte a červená razítka Propadl peklu, Vyřízeno, Vyřazeno mne opravdu pobavila. Čerti pekelníci nejsou zlí, spíše líní a notně škodolibí a touží hlavně po kariérním postupu, i čert pokušitel je z DrD. Kníže v podání Lábuse není zlý, jen chorobně lakomý, ale když čert pokušitel říká, že pět zlatek je běžná cena, přijme ji, jen upozorňuje, že ulejváci dostanou jen jednu zlatku. Pokud nedojde k tomu, že norma bude nesplnitelná, lze mu těžko něco vyčítat. Mini jitrničky asi zažil každý prostý člověk a když dětem radí, jak mají prodávat čokoládové bonbony, dává celkem trefnou lidovou představu podstaty naší kapitalistické společnosti. Nápad s chudým ženichem a bohatou nevěstou je ještě neokoukaný a ženichův úpadek do hříchu, jakmile přičichl k bohatství, je až nepohádkově pravdivý. Jeho návrat k ctnostem už ale pohádkou zavání. Kritika pohádku ztrhala, jedné, patrně zaplacené Novou se nelíbilo nic, s vyjímkou Langmayera, ta druhá chválila peklo a některé další nápady a opět Langmayera coby čerta pokušitele. Jedna úvaha ale byla zajímavá: Komuže vlastně je pohádka určena? No odpověď je jasná, starším dospělým, unaveným mnoholetou ubíjející prací a mnohaletým bojem s úřady. Určitě ne dětem ani mládeži, to je jasné, můj milý deníčku.
Na štědrý den jsme s matkou šli na procházku, nikde žádná jedoucí auta, zato ani jedno volné parkovací místo. Bylo to opravdu zvláštní. Když jsme se vraceli, zavolala z MT Uršule, co také chodí do klubu důchodců, ať vyjde na balkon, že jí zamáváme. Takže vylezla a už se drbalo. Uršula se chystala v 16.30 jet autobusem do Chebu k příbuzným na štědrovečerní večeři. Ovšem matka ji ubezpečila, že je právě 15.30, poslední autobus právě odjíždí a další jede až v 8 ráno. Uršula pak matce děkovala, že nemusela zbytečně mrznout na zastávce.
Také jsem se dočetl, že v moderní době se několik ilustrátorů pokusilo o vojáka Švejka, ale se skličujícím výsledkem. No, rád věřím.
Paphiopedilum, tedy střevíčník, měl letos docela zpoždění, rozkvetl přesně 24.12. Má to něco znamenat? Když jsem odjížděl, květ ještě nebyl úplně dorostlý, snad vlivem nedostatku světla. Doufám, že vydrží, než se opět dostanu domů. Po návratu do Plzně jsem si vzal ještě jeden den volna a uklízel. Ve zbylém čase jsem se šel projít a zašel konečně do zdejší knihovny. Takže, roční členství stojí 120 KČ, v Praze 60 KČ, v Praze lze vracet knihy na kterékoli pobočce, v Plzni nikoliv a ani ústřední knihovna nemá v Plzni déle než do 18 hodin a v sobotu má jen dopoledne. Docela příznačné, nemyslíš, můj milý deníčku.
A sněží a sněží.