Typické zimní sychravé odpoledne, je nad nulou a mírně mrholí. Stojím opodál autobusové zastávky a lehce se opírám o sloup. Cítím mírné chvění, vzrušení, nervozitu, neustále kontroluji hodinky. Ještě pár minut, říkám si. Pozoruji ostatní lidi na zastávce, ti nepřítomně zírají do mobilů. Mísí se ve mně nadšení, adrenalin i trochu obavy. Minuty pomalu utíkají a já se těším čím dál víc. Mám na zádech batoh a v něm složený gumový neopren, latexovou masku a pár dalších věcí. Při pouhém pomyšlení na neopren mi tvrdne péro, okamžitě si představuji, jak si jej oblékám a jak právě dnes v něm uvidím i konečně někoho jiného. Dneska totiž přijíždí kamarád, kluk, o kterém jsem si donedávna myslel, že ani nemůže existovat.
Seznámili jsme se na netu. Byl to on, kdo se jako první ozval na můj profil uveřejněný na seznamce. Vyjadřoval obdiv na mými fotkami v latexu a zvláště v gumovém triatlonovém neoprenu. Zprvu jsme se oťukávali, ale já zanedlouho pochopil, že má až neskutečně podobné záliby jako já. Sblížili jsme se více, vyměnili si fotky a pravidelně diskutovali rozličná témata fetiš světa. Se zájmem jsem sledoval, jak podnětná konverzace se mezi námi vyvinula a jak moc se prolínaly naše vzájemné fantazie. Mé odvážné fotky v neoprenu mu byly velkou inspirací a sám také toužil mít vedle sebe někoho, s kým by mohl v neoprenu občas někam vyrazit. Mne zase fascinovalo, že jsem v něm i do jisté míry viděl mladšího sebe sama. Gumové neopreny ho neuvěřitelně vzrušovaly. Přál si rovněž vlastnit takový triatlonový neopren, byl to jeho sen. Vzájemně jsme si vyměnili různé zkušenosti a názory a vybudovali důvěru. Nedlouho poté jsme se domluvili na reálném setkání s tím, že přinesu i neopren a latexovou masku a budeme mít spolu příležitost si obojí v klidu vyzkoušet. Nastal čas setkání.
Kontroluji hodinky, už je čas. Neustále se rozhlížím a zároveň si představuji, jak asi bude vypadat. Z dálky se již blíží žlutý autobus, mírně nervózním a cítím, že se možná lehce červenám. Autobus projíždí, otáčí se a zastavuje na zastávce. Dělám, jakože nic a se zatajeným dechem sleduji všechny pasažéry. Snažím se odhadnout, kdo z nich to bude. Rovněž si připouštím i tu možnost, že mohl dostat strach a v poslední minutě do toho autobusu ani vlastně nenastoupil a já se dneska vůbec nedočkám. Naštěstí po chvilce kdosi vystupuje a míří mým směrem. To musí být on, říkám si. Je to fakt fešák. Vítám ho a okamžitě mi bleskne hlavou, že mu ten neopren s maskou určitě sekne. Překvapilo mne, že přijíždí docela nalehko. Pokračujeme k nedaleké tramvajové zastávce a cestou volíme vesměs všeobecná témata k rozhovoru.
Plán je nastoupit do tramvaje a přemístit se do nedalekého obchodního centra, kde můžeme mít v uzamykatelné kabině dostatečné soukromí pro naše hraní. Bohužel je to jediné místo rozumně vzdálené, které můžeme v tento moment využít, nemám totiž k dispozici volný byt.
Postupně jsme se blížíme k obchodnímu centru, můj adrenalin postupně narůstá a cítím mírné šimrání u bránice. Parťák to vše bere na pohodu, přijde mi, že to tolik neprožívá. Vstupujeme do obchodního centra a okamžitě míříme směrem k toaletám v přízemí, cítím, jak narůstá napětí. Tiše doufám, že námi vybraná kabinka není obsazená. Vstupujeme do prostoru pánských toalet. Zkouším kliku a nedaří se mi otevřít dveře. Zkouším to důrazněji, ale stále nic. Cítím se trapně, je obsazeno, nemáme kam jít. Napadá mě jít o patro výše a zkusit znova najít volnou kabinku. Vycházíme ven a míříme výše. Od eskalátorů opět směřujeme k pánským toaletám. Napodruhé máme štěstí, kabinka je volná. Vstupuji dovnitř a nabádám kolegu, aby se přidal až po chvilce, aby to nebylo příliš nápadné, že tam jdeme oba dva současně. Vzápětí otevírám dveře, on vstupuje dovnitř a okamžitě zevnitř zamykám. Konečně máme soukromí a oba si oddechujeme.
Chvilku se vzájemně prohlížíme, načež si sundávám bundu. Následně si sundávám zimní boty a ponožky. Tiše mne pozoruje, trochu se stydím. Vytahuji z batohu neopren, přijde mi, že se nemůže dočkat, až vše uvidí v reálu. Rozbaluji neopren a předávám mu jej. Vidím, jak se začíná červenat a rudnou mu uši. Nemůže z toho materiálu spustit oči, líbí se mu ten příjemně hladký gumový povrch. Šepotem předávám několik rad a vzápětí vytahuji i latexovou masku. Tímto druhým materiálem je opět uchvácen, je vidět, že se nemůže dočkat, až si obojí na vlastní kůži vyzkouší. Já mezitím pokračuji ve vysvlékání, sundávám mikinu a kalhoty. Následuje tričko, a nakonec i trenýrky. Nyní před ním stojím zcela nahý. Ačkoliv si mě se zaujetím prohlíží a pochvaluje mi mou postavu, cítím se nyní trapně, stydím se a erekce se bohužel nedostavuje. Beru si do ruky gumový neopren a pomalu si jej oblékám na holé tělo. Současně vysvětluji techniku správného oblékání. Nakonec zapínám zip na zádech a ukazuju se v plné parádě. Šepotem doplňuju pár informací k tomu, jak vybrat tu správnou velikost, aby hezky vyrýsoval postavu a nedělal boule. Po chvíli se nechávám rukou hladit po svém gumovém hrudníku a začínám cítit mírné vzrušení. Polévá mne chlad. Líbí se mi jeho doteky, nicméně já se chci dotýkat jeho, od toho tam přeci jsme.
Po chvilce neopren vysvlékám. Čekám na parťáka, až se také svlékne do naha. Chvíli to vypadá, že se zdráhá si sundat trenýrky, nicméně i ty jdou také dolů. Můj zrak se okamžitě upírá na jeho penis a cítím vzrušení. Předávám mu neopren a asistuju mu s oblékáním. Nespouštím z něj oči. Zvládá to na jedničku a je vidět, že mu moje velikost nádherně pasuje. Chvíli si ho prohlížím, jak předem mnou stojí celý v těsné gumě. Vytahuji fotoaparát a dělám několik fotek. Nyní beru do ruky latexovou masku a pomáhám mu také ji nasadit. Zapínám zip. Z batohu ještě vytahuji široký kožený obojek a těsně mu ho přitahuji mu okolo krku. Chvilku je mu obojek nepříjemný, ale pak si na něj zvyká. Latexová maska je opatřena pouhými nosními dírkami, jinak je celá uzavřená a nic přes ní nevidí. Nejraději bych mu ten obojek zamkl na zámek, aby si nemohl masku sundat a trochu ho zlomyslně potrápit. Být bezbranný a v mé plné moci. Při pohledu na tak krásné gumové tělo se u mě dostavuje okamžité vzrušení. Už to nevydržím, beru si péro do ruky a začínám si honit. Chvíli přemýšlím, že bych ho začal líbat přes latex a masírovat mu péro přes gumu, ale nechci to uspěchat, možná by to nečekal a nelíbilo by se mu to. Raději beru do ruky foťák a dělám několik rychlých fotek a videí. Po pár minutách mne prosí o sundání masky a obojku, pomáhám mu to dát dolů.
Obrací se čelem k zrcadlu a prohlíží si svou gumovou postavu, stoupám si za něj a přitiskávám svůj penis k jeho gumovým zádům. Začínám mu hladit ramena, hrudník a pomalu dlaní sjíždím i na jeho péro. Cítím pod gumou jeho tvrdou siluetu, hladím ho, snažím se o masáž. Přitiskávám se silněji, dává ruku za záda a bere mi péro do ruky. Začíná mě honit a masíruje mi varlata. Stiskává ho silněji a přidává na frekvenci, sténám, zavírám oči, nedokáži se pořádně soustředit. Objímáme se několik minut a užíváme si tyto nádherné momenty. Po chvilce přestáváme, beru si latexovou masku a parťák mi pořádně utahuje obojek kolem krku. Nic nevidím, přesto vím, že stojíme čelem k sobě. Poslepu ho hladím po gumovém těle, opět bere můj penis do ruky, začíná mi střídavě masírovat koule a honit, líbá mě na latexová ústa. Přitiskává se těsně na mé tělo. Cítím, jak se naše péra dotýkají, jediné, co je dělí je tenká gumová vrstva. Krouživými pohyby si je vzájemně o sebe masírujeme. Líbá mě a hladí po celé latexové masce, cítím pohyby jeho jazyka. Vzrušení vrcholí, náhle cítím, že si bere má zápěstí a spoutává mi je za zády ocelovými pouty. Nedokáži se bránit, začínám panikařit, nevím, co se děje. Kladu odpor, ale marně. Přiráží mě zády ke stěně a stále mě honí. V euforii se mi málem podlamují kolena. Náhle mi druhou rukou zacpává nosní dírky a pokračuje v honění. Chvíli se bráním a líbí se mi to. Umožní mi se na chvilku nadechnout a opět mi je zacpává. Rozplývám se v euforii. Schválně oddaluje můj orgasmus, trápí mne dlouhé minuty, vždy střídavě přestává, nechce, abych se udělal. Mám z toho husí kůži. Po několika minutách mi odemyká pouta a sundává obojek i latexovou masku. Vzrušením se celý třesu.
Parťák se už začíná v neoprenu silně potit, a tak se rozhoduje si ho sundat. Pomáhám mu propocený neopren dát dolů. Odkládá ho bokem a nemohu si nevšimnout jeho napruženýho ptáka. Přistupuji k němu blíže a beru si ho do ruky. Cítím, jak je příjemně teplý a vlhký. Pomalu mu ho hladím, masíruju koule a vidím, jak pomalu narůstá vzrušení. Vzápětí si beru do ruky obě péra a společně je honím proti sobě. Zavírám oči a vychutnávám si tento okamžik. Líbám ho na pusu a druhou dlaní ho hladím po zadku. Zašeptávám mu do ucha, že ho budu dělat pusou. Lehce se zasměje a hladí mne po vlasech. Pomalu si klekám na kolena a jeho péro přirážím ke tváři. Ani chvilku neotálím, otevírám pusu a začínám ho masírovat jazykem. Je vidět, že mu to dělá dobře. V ústech cítím, jak jeho péro vlhne, zvyšuji frekvenci a jdu trochu do hloubky. Cítím, jak mi žalud naráží hluboko do krku. Pokládá své ruce na mou hlavu a sám si řídí hloubku masáže. Chvilkami mi ho tam vráží až po koule a nechává mě trochu podávit, až mi tečou sliny na zem. Udržuju s ním oční kontakt a vychutnávám si tu atmosféru, jak mu pomalu kouřím. Stojí nade mnou a se zájmem mne pozoruje. Pokračujeme v tom několik minut.
Vytahuju si ho z pusy, a ještě ho lehce líbám na žalud. Vstávám, lehce se usměju a parťáka políbím.
Bohužel čas již nám nedovoluje pokračovat, bude se brzy zavírat. Na první schůzce jsme toho stihli až dost a nic se nemá přehánět. Cítím vnitřní uspokojení, vzrušení a radost. Pomalu se opět oblékáme a já vracím všechny věci zpátky do batohu. Ve skoro večerních hodinách opouštíme kabinku a dáváme si pozor, aby nás někdo nezahlédl. Vzduch je čistý, mizíme z obchodního centra a pěšky se vracíme na autobus. Po cestě probíráme naše společně strávené odpoledne a vymýšlíme, jaké věci bychom mohli dělat napříště. Zanedlouho přicházíme na autobusové nádraží a chvíli si ještě povídáme. Autobus přijíždí na čas, a parťák mě musí opustit. Pozoruji, jak odjíždí, stýská se mi a v duchu si říkám, zda jsem udělal dobrý dojem a zda se mu tato schůzka líbila natolik, abychom v tom mohli zase někdy pokračovat …