Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Nekoná se Můj milý deníčku,
tak jsem se vypravil na setkání origamistů a jaksi jsem se zapomněl během dne podívat do druhé pošty, koukl jsem se až v Pendolínu, když jsme se blížili ku Praze. A ano, bylo tam oznámení, že se origami setkání ruší, neboť se nikdo nepřihlásil. No, je pravda, že jsem se jako obvykle neobtěžoval napsat, že přijdu a vzhledem k tomu, že v klubovně musí být někdo s klíčemi, tak jsem začal plašit a pokusil se zrušit jízdenku na 20.12. Ukázalo se to jako tvrdá dřina, ale podařilo se a navíc jsem objevil, že se tam někde dá uložit in-karta, abych ji nemusel vždycky zadáva znovu, ovšem už si nepamatuji kde. Naprosto nechápu, ale opravdu nechápu, proč není možné si jízdenku vyměnit, proč je nutné jízdenku vrátit a koupit novou. Novou jsem koupil, ovšem platil jsem s použitím palubního portálu v Pendolínu, což asi není moc bezpečné. Tak teď budu doufat, že mi nikdo nevybere účet. Pokud ano, to se mi ty body opravdu vyplatí. Jedu zpět v 18.12, nenapadá mne totiž, kde a jak narychlo sehnat nějaký náhradní program, když O. je v Kielu. Nebo v Keĺu? Teď nevím. V sauně jsem byl včera, a jít tam jen kvůli mužským mi přijde jako vyhazování peněz. Na taj-či nemám oblečení, takže také nic. No, mohl jsem zajít třeba do DČ, ale přijde mi to také jako zbytečné plýtvání časem. A koho takhle narychlo seženu, že. Každý už má program na večer, konečně já ho měl mít také. A to ještě že jsem se kouknul, asi bych se dost divil, kdybych se nedozvonil, že můj milý deníčku. Ale možná bych potkal nějakého jiného zoufalce a mohli bychom si něco složit. Včera v sauně bylo docela nabito, dokonce tam byl jeden mladíček, řekl bych že mu mohlo být tak čtrnáct, měl spolu se svým otcem? plavky. Nicméně mladíka jsem viděl, když se převlékal a kvůli plavkám dostali sprďáka, že v nich nemají lézt do bazénu. Asi na tom něco bude, ty plavky byly jistě nacucány potem. Takže se jen sprchovali. Já bych si ovšem příležitost být v jeho věku mezi tolika nahými chlapy též nahý rozhodně ujít nenechal. Abych náležitě objasnil další, jinak zcela bezvýznamné události, musím se vrátit trochu do minulosti. Tuhle se mi stalo, že jistý docela zajímavý chlapík mne žádal, zda bych ho pustil do domu, že se právě přistěhoval a nemá klíče od vchodových dveří. Později jsem po něm pokukoval na zastávce autobusu a on si mne též všiml. Snad si mne pamatoval. A právě, když jsem se vracel ze sauny, na zastávce na Slovanech čekal na autobus zajímavý mužský a jak se mi zdálo, občas na mne koukl. A co se nestalo. Ve vchodových dveřích jsem se srazil s oním novým obyvatelem a vzápětí se ukázalo, že na někoho čeká, aby ho pustil dovnitř a tím někým byl onen chlapík ze zastávky na Slovanech. Chovali se dost podezřele, jakoby nechtěli, aby je vidělo moc lidí. No, možná je to jeho dobrý známý, co ho u sebe na černo nechává přespat. Já mám ve smlouvě také napsáno, že si nesmím vzít podnájemníka bez vědomí majitelů. A možná si mne pamatují oba.