Právě se blížil konec pracovního týdne a s ním i vidina prodlouženého víkendu díky pondělnímu státnímu svátku. Předpověď počasí byla sice nejednoznačná, každopádně slibovala alespoň lehké letní teploty do 24°C, což vybízelo k výletům po okolí. Chtěl jsem si konečně trochu zasportovat, protože každý víkend vždycky skončil v trapu. Tentokrát ale jsem měl volno. Naplánoval jsem si proto malý cyklovýlet spojený s koupáním.
Asi 15 km od mého bydliště se nacházela umělá vodní plocha vybudovaná k těžbě štěrkopísku, a ačkoliv oficiálně patřila pískovně, lidé měli povoleno se tam koupat. Díky pískovému podloží byla voda vždycky krásně čistá a přemnožení sinic nikdy nehrozilo. Toto umělé jezero bylo v kraji velmi známé a vyhledávané a díky své rozloze asi jeden krát jeden kilometr poskytovalo příjemné osvěžení pro masy návštěvníků. Podél břehu byly vysázené stromy, které skýtaly příjemný stín pro rekreanty i místní rybáře. Řekl jsem si, že by bylo fajn si tam takhle vyrazit a zaplavat si v gumovém neoprenu.
V sobotu odpoledne jsem si zkontroloval kolo, protože jsem delší dobu nikam nejel a zároveň se přichystal na odjezd. Bylo možná kolem čtvrté odpoledne. Záměrně jsem chtěl vyrazit až tak pozdě, protože k večeru byla ta hlavní návštěvnická vlna pryč a já mohl mít celé jezero takřka pro sebe. Nachystal jsem si proto triatlonový neopren a úhledně ho složil do prodyšného vaku. Ten jsem si hodil na záda, nasadil helmu a kolo vytáhl až na ulici. Zamkl jsem za sebou a nasedl na bicykl.
Nejprve jsem se musel vymotat z města, naštěstí byla sobota a doprava nebyla tak strašná. Už tak jsem se cítil velmi vzrušený a nedokázal jsem se příliš soustředit na to, co se děje okolo, a proto jsem si přál, abych se už dostal na okresní silnici co možná nejdříve.
Bylo asi čtvrt na šest a už z dálky jsem viděl jezero. Na první pohled mi přišlo opravdu velké. Když jsem přijel blíž, bylo vidět, že spousta návštěvníků právě odjíždí a sem tam ještě zůstala skupina místních, kteří popíjeli, příp. grilovali.
Vyhlédl jsem si jedno takové odlehlé místečko, kde v okruhu asi 200 m zrovna nikdo nebyl. Byl tam jeden strom a z vody trčelo trochu té vysoké vodní trávy nebo rákosu. Bylo to perfektní místo, chráněné takřka ze všech stran. Sesedl jsem proto z kola a prozkoumal, zda tam skutečně nikdo není. Opřel jsem kolo o strom a připoutal jej zámkem. Sundal jsem si vak s neoprenem ze zad a položil na trávu vedle. Vyzkoušel jsem, jaká byla voda. Moc vyhřátá teda nebyla a již chladnější vzduch tomu také moc nepřidával.
Sedl jsem si na trávu a chvilku jsem pozoroval, jak se voda vlní na obzoru.
Rozhodl jsem se obléct do gumového neoprenu. Pomalu jsem si rozvázal boty a položil je vedle. Vzal jsem si do ruky vak a z něj pomalu vytáhl ten černý neopren. Na chvilku jsem si přivoněl té gumové vůně a položil ho také vedle na trávu. Svlékl jsem si tričko a položil na boty, následované kraťasy. Nyní jsem tam seděl celý nahý a naběhla mi viditelná erekce. Nemohl jsem tomu odolat a chvilku jsem si musel zahonit, jen abych se trochu odreagoval.
Po chvilce jsem popadl ten gumový neopren, rozepnul zip na zádech a pomalu si ho oblékl. Zanedlouho jsem ho měl na sobě a ihned mě upoutala silueta erekce. Opět jsem se posadil na trávu a chvilku jsem si užíval ten svazující pocit těsného neoprenu na těle.
Zbytky slunečního svitu se opíraly do černé gumy a mírně mi prohřívaly záda. Lehký vítr se opíral do stromořadí a zároveň lehce vlnil hladinu.
Stoupl jsem si a pomalu scházel směrem ke kamenitému břehu. Voda byla průzračně čistá a bylo krásně vidět až na dno, které bylo tvořeno drobným štěrkem. Znovu jsem se rozhlédl, zda mě někdo nesleduje.
Vstoupil jsem tedy do vody. Polil mě značný chlad a hladina vody mi sahala nad kotníky. Po několika krocích byla již nad koleny. Bylo krásné pozorovat, jak se vlhká černá guma omývá vodou a nádherně odráží odlesky hladiny. Asi pět metrů od břehu jsem měl vodu již nad pasem. Potřeboval jsem zároveň trochu vody nabrat dovnitř do obleku, aby se mohla prohřát a tvořit tenkou vrstvu mezi tělem a samotným neoprenem.
Poklekl jsem si a vytáhnutím gumového límce jsem vpustil několik litrů studené vody do obleku. Cítil jsem velký chlad, ale věděl jsem, že se zanedlouho vyhřeje. Dalším efektem bylo, že voda vytlačila všechny vzduchové kapsy ven a gumový neopren se na tělo přitiskl ještě silněji.
Následně jsem skočil do vody celý a začal jsem se trochu rozplavávat. Stále jsem sice dosáhl nohama na dno, ale požitek z plávání byl větší. Líbilo se mi, jak neopren nadnáší a ani mi příliš nevadilo, jestli mě někdo z břehu pozoruje, protože stejně ten gumový neopren nebyl pod hladinou vidět.
Ve vodě jsem mohl strávit přibližně hodinu, přičemž jsem se vždycky střídavě vracel směrem k mělčině, abych mohl nohama dosáhnout na dno, tím si uvolnit ruce, abych si alespoň trošku přes gumu promasíroval penis. Líbilo se mi, jak mě vztlak vlastního neoprenu dokáže vznášet na hladině, aniž bych se významně snažil. Krásné bylo, jak vlnky na hladině pleskaly o gumový povrch a zároveň jej smáčely, což mu dodávalo lesk, jako bývá běžné u latexového obleku.
Mohlo být již kolem sedmé hodiny. Začalo se pomalu stmívat, okolní skupinky návštěvníků se již pomalinku rozcházely a já zůstával u jezera téměř sám. Ve vodě bylo při západu Slunce již chladno, a proto jsem se rozhodl vylézt zpátky na břeh. Zamířil jsem tedy zpátky ke svému stanovišti.
Když jsem byl téměř venku, vůbec jsem si přes své cákání ani nevšiml, že zrovna někdo prochází kolem. Nemohl jsem tomu už zabránit, aniž by mne takto zblízka i včetně siluety mé erekce zahlédla slečna, která zrovna šla okolo. Vůbec jsem tohle nečekal.
Oba dva jsme ztuhli a zírali na sebe. Slečna byla zhruba v mém věku, možná trochu mladší, měla na sobě krátké červené šortky a bílý top, přičemž v ruce měla složenou deku a přes rameno malou proutěnou tašku s vyčnívající knížkou. Bylo zřejmé, že se byla u jezera celý den opalovat. Začal jsem se cítit trochu trapně a pomaličku jsem začal vylézat na břeh. Stále jsem ji pozoroval a ona nehybně, s mírným úsměvem ve tváři, sledovala mě.
Vyskočil jsem na břeh, avšak nevymyslel jsem, co bych ji řekl. Ona však neváhala a rovnou mě pozdravila krátkým Ahoj, zatímco nemohla spustit oči z mého gumového rozkroku. Trochu úsečně a váhavě jsem jí rovněž pozdravil. Zavládla poněkud trapná chvilka, kdy ani jeden z nás nevěděl, co říct. Vzápětí se zeptala, zda jsem si byl zaplavat a jestli sem chodím pravidelně. S ohledem na svoji atletickou postavu, která se dobře v neoprenu rýsovala, jsem trochu zamachroval, že sem chodím pravidelně. Pochválila mi, že mi neopren velmi sluší, avšak podivila se, že mě tu nikdy předtím neviděla. Já ji na to stroze odpověděl, že chodím jen takhle navečer, že to už tu nebývá tolik lidí a mohu se pak soustředit na trénování. Začala se mě naráz vyptávat, jak často musím trénovat a jestli jsem součástí nějakého oddílu. Pověděl jsem jí pár obecných věcí, přičemž bylo zřejmé, že neustále očima projíždí celé mé tělo s patřičným zájmem o moji vyrýsovanou siluetu erekce.
Moje otázka, zda nemá strach chodit takto pozdě večer sama, ji poněkud zaskočila. Přiznala se, že dneska se trochu bojí a že by byla velmi ráda, kdyby ji někdo doprovodil na vlakovou zastávku asi necelých 5 km odsud. Já jsem se jí nabídl, že by mi ani příliš nevadilo ji doprovodit, avšak musel bych se nejdříve převléci. Ona na to řekla, že jí líbím, a že by si ještě ráda chvíli povídala. Ještě než jsem jí namítl, že bychom si mohli přeci povídat po cestě, rozložila na zem deku a položila vedle svoji tašku. Přistoupila ke mně a postavila se těsně naproti. Zvedla ruce, své dlaně mi položila na ramena a začala s nimi pomalu sjíždět po mém gumovém hrudníku. Neustále se mi uhrančivě dívala do očí. Nemohl jsem nijak vzdorovat, přičemž mi naběhla opět viditelná erekce. Ona si toho zaujatě všimla a řekla mi, že jsem velmi sexy a otázala se, zda se mi to líbí. Několikrát mne pohladila po mém penisu přes vrstvu gumy a já v tu chvíli nedokázal ze sebe vyloudit ani hlásku. Jen jsem se na ni mírně usmál.
Pobídla mě, abych se posadil na deku. Ona si přisedla naproti. Chtěl jsem jí něco namítnout, avšak ona se ke mně natáhla až tak blízko, že jsem nedokázal odolat a políbil jsem jí. Poté otevřela oči a usmála se. Pověsila se mi kolem krku tak silně, až mě povalila na záda. Já jsem naráz ležel v neoprenu na zádech na dece, ona mi seděla na břiše a koukala se mi do očí.
Dlaněmi mi hladila gumový hrudník a ramena. Nahnula se ke mně a opět mě políbila. Začal jsem být čím dál vzrušenější. Ona se poté od mých rtů opět zvedla do vzpřímené polohy a začala si sundávat oblečení. Odložila halenku a šortky. V tom momentě byla celá nahá. Přirazila svůj klitoris na moji pulzující erekci a krouživými pohyby pánve jej začala masírovat. Nahnula se ke mně, já ji začal líbat a laskat po celém těle. Masíroval jsem jí ňadra, líbal ji na krku a za uchem a stimuloval její klitoris. Bylo vidět, že si to náramně užívá a zároveň guma v oblasti mého rozkroku již trochu zvlhla. Vzájemně jsme si to užívali asi deset minut.
Následně si lehla na bok vedle mě a položila si svou hlavu na můj hrudník. Rukou mi poté masírovala přes černou gumu siluetu ztopořeného penisu. Já zavřel oči a plně si to vychutnával.
Po chvilce přestala a začala se oblékat. Bylo jí už trochu od vody chladno. Pomohl jsem jí tedy složit deku a ona se mě zeptala, zda bych jí byl ochoten doprovodit na zastávku tak, jak jsem - tedy s neoprenem na sobě, že se jí na mě prý strašně líbí. Řekl jsem jí, že by mi to až tak nevadilo, že stejně je tma a že ho na mě přeci stejně nikdo neuvidí.
Nechal jsem si na sobě neopren a nazul si boty. Poprosil jsem ji tedy, jestli by mi vzala do své tašky mé kraťasy a tričko. Já ji na oplátku nabídl, že jí vezmu na štangli složenou deku, aby se s tím nemusela vláčet celou cestu. Poznamenala, že za hodinu jí jede poslední vlak domů.
Odemkl jsem zámek na kolo a uvolnil ho od stromu. Otočil jsem ho ve směru chůze a položil na štangli složenou deku. Jenom jsem se poohlédl, jestli jsme tam nic nenechali a mohli jsme vyrazit. Ona mě ještě jednou políbila, do tašky dala mé oblečení a zároveň vytáhla propisku. Chytla mi moji dlaň, napsala mi svoje číslo a za něj dodala malého smajlíka. Trochu mě zabolelo, jak mi vyrývala číslice do dlaně, ale patrně chtěla, aby se číslo jen tak rychle nesmylo.
Usmála se na mě a vyrazili jsme na cestu. Já držel řídítka, tlačil kolo a ona šla vedle mě. Vyšli jsme na cestu a pokračovali po krajnici. Trochu mě znervózňovala auta, která občas kolem nás projížděla, protože za prvé jsem měl na sobě jen gumový neopren a za druhé jsme ani jeden z nás neměli žádný reflexní prvek, takže to zavánělo hnedka nějakou nehodou.
Celou cestu jsme si povídali o svých zájmech a plánech na léto. Ani mi nepřišlo, jak rychle nám cesta utekla.
Od zastávky jsme byli vzdáleni asi 250 m a zahlédli jsme, jak se ze zatáčky blíží vlak, kterým měla odjet domů. Začala panikařit, že jsme nehlídali čas a ono jí to ujede. Propůjčil jsem jí tedy kolo s tím, že na něm to určitě stihne a ať ho nechá na nástupišti. Ona se urychleně posadila a vší silou zabrala do pedálů, aby to stihla. Já jsem se dal do mírného běhu, abych jí stihl dohnat a alespoň se s ní rozloučil na nástupišti. Ona však byla rychlejší a začala se vzdalovat čím dál víc.
Vlak zastavil ve stanici a ona opřela kolo o protihlukovou stěnu. Popadla plážovou deku a nastoupila do vlaku. V momentě, kdy jsem přiběhl na nástupiště já, zavřely se dveře a vlak se dal do pohybu. Ona mě zahlédla, usmála se, poděkovala a zamávala. Já jí na oplátku zamával také a ukázal jí svoji dlaň s jejím číslem a gestem jsem naznačil, že ji zavolám. Když jsem ale otočil hlavu, zjistil jsem, že v tom spěchu si nechala mé oblečení ve své tašce.
Naráz jsem si uvědomil, že stojím sám v pouhém gumovém neoprenu na nástupišti. Poslední vlak právě odjel a já neměl žádné oblečení, do kterého bych se převlékl, a ani mobil, abych jí zavolal. Trochu jsem si říkal, jestli mi to neudělala naschvál.
Každopádně začal jsem se smiřovat s tím, že mě nyní čeká 15 km dlouhá trasa zpátky domů v pouhém neoprenu, přičemž poslední část trasy vede přes centrum města a několik světelných křižovatek stotisícové metropole.