už poslední dny výletu na Moravu jsem cítil jakousi únavu či slabost a měl jsem pocit, že jsem trochu zhubnul, ztenčilo se mi břicho. Ve čtvrtek po návratu, tedy po čtyřech dnech vykrmování jsem měl na měřicím přístroji o tři čtvrtě kila méně a jen 3,2 % tělesného tuku, což už se blíží prý zdraví škodlivé hranici 3 %. Na konci výletu, jedl jsem převážně jen makovec a večer 100 g sýra, jsem byl myslím oněm třem procentům ještě blíže. Pak jsem neměl být unavený, že můj milý deníčku. Když už jsem byl v posilovně, tak jsem pochopitelně cvičil, jenže jsem si narazil nárt o výčnělek. Noha trochu pobolívá a je zřetelně oteklá. No, dělám, jako že nic a doufám, že to samo přejde. Konečně jsem se vydal do pražské optiky Srna, kde jsem si nechal udělat brýle za 8.5 tisíce. 6.5 tisíce stály obroučky a dva tisíce skla. V Plzni mi skla nabízeli za 3-3,5 tisíc. Nechci totiž umělou hmotu, po předchozích zkušenostech jí moc nevěřím. Náhradní brýle mají čočky jaksi zabarvené, nikoli čiré. Sice se jednalo o levný typ čoček, ale stejně umělotině nevěřím. Protože mi lékař předepsal o dvě dioptrie více, na každé oko o jednu, dám si čočky vyměnit i do náhradních obrouček a uvidím, zda dostanu uspokojivější výsledek, zvolím totiž umělou hmotu. Ke všemu se mne několikrát ptaly, zda už nejsou čočky poškrábané, když přes ně hůře vidím. Skleněné čočky, v současnosti nazývané minerál, jsem měl dvacet let bez jediného škrábance. Dnes se to asi bere tak, že po třech letech prostě brýle vyměním. V Plzni bych asi obroučky pořídil levněji, takže počítám, že bych za brýle zaplatil stejně, ale takhle jsem většinu peněz vložil do obrouček, ne do skel. Když mi jedna optička nabízela polootevřené obroučky, tam se dá dát jen umělá hmota, hned jsem si vzpomněl na Jendu. Ten si totiž stěžoval, že mu čočka vypadla a že má potíže s reklamací. Vybrané obroučky mi pravda moc neseděly, jiné vhodné ale neměly, výběr byl chabý, jsou podezřele tenké, asi nic moc nevydrží a za pár let se rozleptají, jako ty staré po dvaceti letech a paní v optice si nedělala tečku na provizorní plexisklo, jako všude jinde, ale jen pravítkem od oka změřila jakousi rozteč. No, tak uvidíme, jak to celé dopadne. Musím brýle, až budou hotové, pořádně vyzkoušet. Měl jsem si obroučky koupit jinde a u Srny si dát pouze osadit skla. Když jsem jel tuhle Pendolínem domů, přes uličku seděl mladík v tílku a kraťasech a ten si ho chvílemi honil, přesněji mačkal a hladil přes látku, ale možná si i nenápadně strkal ruku do nohavice. Mýlka je vyloučena, zvláště proto, že si mladík všiml, že jsem si všiml a docela by mne zajímalo, ja to celé vnímal. Mne to pochopitelně vzrušilo. V pondělí jsem vyrazil do bazénu na Slovanech, jenže vnitřní bazén je zavřený, tak že půjdu do venkovního. Jen jsem se převlékl a začalo pršet. Bylo celkem vzato zima, voda byla studená, déšť mne oslepoval a když začal foukat vítr, musel jsem z vody. Uplaval jsem sotva polovinu běžné dávky, ale vážně to, můj milý deníčku, nešlo. Pak jsem musel v teniskách do deště, přežily, zato já jsem se nemohl dlouho zahřát. Na stavbě vedle nás roste další patro, zedníci jsou polosvlečení, věru je na co koukat. A mají bílé čepičky. Takže zkusím sehnat bílou čepici se štítkem právě v pracovních oděvech. Ta stará už je hodně roztrhaná.
A ještě úryvek z Forsytha: Od války, kdy byli spojenci tak laskavi a napsali nám ústavu, je všechno decentralizované. (týká se NSR)
Jinak je to slabé a docela nudné. A průhledné.
tohle jsem vyčetl na internetu. Tststs.
Včelí jed se aplikuje dvěma základními způsoby. Klasickým vpichem žihadla, přičemž je možné jedno žihadlo použít na víc vpichů. Apiterapeut dokáže jed do jednotlivých bodů dávkovat podle potřeby. Místa vpichů volí podle jím používané techniky. Těch je celá řada, takže se můžete setkat s rozdílnými přístupy. To neznamená, že to některý nedělá správně. Prostě to dělá jinak.
Druhý způsob využívá moderní vědy, kdy jed, obsažený v masti, apiterapeut vpravuje do těla ultrazvukem. Tato procedura je příjemná v tom, že je bezbolestná a mohou jí absolvovat i osoby na jed alergické. Přitom je velmi účinná a lze jí využívat i v období, kdy včely nejsou k dispozici.
Existuje ještě třetí způsob - biorezonanční. To je poměrně nová metoda, kdy je do nosiče v podobě náplasti s kovovou folií nahrána biorezonanční informace. Náplast se pak nalepí na postižené místo a nechá působit.
Touto procedurou je myšleno krátké ležení – cca 45 minut přímo na dřevěné desce úlu bez matrace. Tato by tlumila vibrace včelstva, které jsou jedním z uzdravujících činitelů.
Včelí sauna zklidňuje nervy, zlepšuje činnost srdce, zklidňuje dech, snižuje hyperaktivitu. Doporučuji zvláště pro nervózní osoby. Vynikající na pohlavní systém mužů.
Při ležení na úle budou i nesenzitivní osoby cítit velmi silné vlny přicházející jedna za druhou. Je to velmi zvláštní zážitek. Zpočátku nebudete cítit nic, pak na chvíli zdřímnete a při probouzení je ucítíte. Senzitivní osoby tyto vlny cítí i přes silnou matraci.
A milý Robert si podle všeho našel dostatečně zámožného přítele podle svých představ, takže už mne delší dobu neotravoval. Jsem zvědav, jak dlouho mu to vydrží. Tedy, vlastně nejsem, že můj milý deníčku.