vracím se z Prahy, kde jsem pobyl několik dnů, zúčastnil se školení na metrologa, sešel se s bývalou spolupracovnicí, věnoval se bratrovi, jenž mi ukázal po letech TEM a nakonec potkal samu paní primářku L., jenž dělala jakoby nic, ač mne před rokem a půl vyštvala z Prahy, což jí nikdy nemohu zapomenout. To bylo na konferenci pořádané Gennetem, všimné bylo 800 KČ za půl dne a občerstvení bylo skutečně chabé. Dal jsem si tudíž chutný oběd ve veganském bistru a jedu domů, aniž bych ztrácel čas v gay sauně nebo tak něco. Ostatně, byl jsem ve středu u J. Vypadal docela unaveně, popravdě řečeno a co mne opravdu překvapilo, nechal mluvit mne, o své práci téměř nemluvil, jen o své matce. Pro jistotu jsem si tuhle prodloužil platnost průkazky do městské knihovny v Praze, co kdyby se náhodou hodila a opravdu, v pátek jsem ji použil pro vstup na WC právě v Ústřední knihovně, takže mne návštěva WC stála 100 KČ, neb tolik jsem dal za prodloužení a nevím, na co jiného bych průkazku ještě mohl použít. No nic, to jsou jen žvásty. V předpovědi počasí hrozili, jaké budou strašné mrazy, až osm stupňů pod nulou, v Praze se sice ochladilo, ale ne tolik. Naštěstí! Vždyť už všude rozkvétají šeříky a místy dokonce i jírovce. Kdyby mrzlo, byla by to nevídaná zkáza. Také mne bratr vytáhl na představení Peera Gynta ve Vinohradském divadle. Divadlo mne zrovna moc nebere a tříhodinové představení ve verších je únavné, ale Ibsena mám rád. Tato hra je poněkud roztříštěná, nabízí však řadu výkladů, což je dnes upřednostňováno. Navíc onen typ malého člověka, jenž pro přežití je ochoten udělat málem cokoli bude vždy celkem vzato zajímavý. Kritika a diváci si této hry cení dnes více než třeba Nory, ač jde v obou hrách v podstatě o totéž, jen v případě Peera Gynta z pohledu muže a v případě Nory z pohledu ženy. Ovšem výkon hlavního představitele skutečně stojí za pozornost, sudy válel nejméně pětkrát a jeho závěrečné prohlášení, dnes už tam vážně nevylezu nemuselo být hrané. Scéna a kostýmy byly laciné, někdy nepříliš zřejmé, jako v případě letadla, ale herci a nosný text představení zachraňovali. Přidaná scéna džezového běsnění Trollů je ovšem povedená a právem se líbila.
Asi vlivem setkání s L. jsem celkem trpěl, že jsem se rozhodl nejít do gay sauny a místo toho jsem šel do bazénu na Slovanech. No, viděl jsem tam hned dva honiče, přičemž jeden se mi i celkem líbil, no ale byl jsem tam z jiných důvodů, takže jsem moc dlouho očumovat nemohl. Oba si ale všimli a nestyděli se předvést. Musím ovšem říci, že mi to vlastně vyhovuje lépe. Nikdo mne neotravuje a vždy si mohu říci, že tento nádherný mladík je nedostupný, protože je hetero a ne proto, že mne nechce. A odpadá také rozhodování, zda to zkusit, nebo ne. Ve veřejných lázních to prostě nejde a hotovo. Ostatně, zážitky tělo na tělo jsou obvykle spíše trapné a podíl ukazujících se nahých mužů je zhruba stejný, ba ve veřejných lázních je obvykle větší výběr pěkných nahých těl. A ano, jeden se mi tam moc líbil.
V neděli: vyrazil jsem na Krasíkov, vstavač bledý jsem našel, byla to hračka, jen byla opravdu pořádná zima. Ale málo platné, ty už rozkvetlé vstavače zle namrzly, jak se také dalo čekat. Stejně jako zlatice a magnólie v Kokašicích.