Kukuričník
Můj milý deníčku,
mám na stole kalendář od D-testu a všiml jsem si tam zajímavé shody náhod, a sice mezinárodní den práv spotřebitelů se slaví v ten samý den, kdy slaví v našem kalendáři jmeniny Ida. Připomínám, můj milý deníčku, že dlouholetou šéfredaktorkou časopisu spotřebitelů D-test byla paní Ida Rozová. Také jsem četl cosi o growshopech. Pokud jsem tuto nechutnou záležitost dobře pochopil, tak výše zmíněné obchody prodávají pokojové vitríny, zařízení do skleníků a pod., například na moji sbírku orchydejí, gardénií, tropických rostlin, masožravek apod. Odpovědné orgány však zjistily, že podezřele vzrostl počet domácích pěstíren konopí, což je nepochybně značná nepřístojnost, zvláště uvážíme-li, že na konopné drogy nevzniká tělesná závislost, ale ty ztráty na daních, pěstovat si něco jen tak doma, že. Takže, tuto skutečnost se rozhodly odpovědné orgány vyřešit tak, že zavřou všechny growshopy, co kdyby tam náhodou nakupovali pěstitelé konopí a to tak, že v nich provedou razii a majitele obviní z šíření drog. To se mi hrubě nelíbí a nezbývá než souhlasit s lobistou Dalíkem, odsouzeným ke čtyřem letům na tvrdo za podvod ve stádiu pokusu (sic!): Pryč z ČR. Také se o mne stále pokouší jakási rýma, no snad je to jen projev alergie. Nevím, jestli jsem se už zmiňoval, že jsem před naším panelovým domem opět viděl myšičku. Nejprve si to hasila k popelnicím a za chvíli pelášila zpět a kořist odnášela v tlamě. Možná se dokonce ubytovala v roští u popelnice. A tuhle v noci jsem dokonce viděl dvě kuny. Nevím, co by to mohlo být jiného, i když se chovaly celkem jako kočky. Pod mými okny je chodník a pod ním trávník se sněženkami. Udělal jsem několik snímků a při jejich prohlížení koukám, tady snad raší ladoňka. A opravdu, studovaný zahradník, jenž už deset let chodí do přírody hledat kytky a nevidí, že mu pod nohama raší ladoňky a šafrány. Taková ostuda! Také jsem v obchodě objevil islandský jogurt, prý s vysokým obsahem bílkovin. Hned jsem si ho koupil, abych zjistil, že dříve se výrobek nazýval tvaroh s jogurtem, ale jinak se jedná o jedno a totéž. Prostě marketingový trik. Též mne zaujal případ laboratoří, jež účtovali pojišťovnám neoprávněná vyšetření. Prý hrozný podvod. Jenže mne napadla děsivá myšlenka, a sice stát v zastoupení pojišťoven platí jen zhrba polovinu uznaných vyšetření a bodů, takže dotčené laboratoře možná podvodem získaly jen to, co jim po právu náleží. Už to vidím, jak přijdu do obchodu a řeknu, zaplatím vám jen polovinu, víc, to už by bylo moc drahé. A to je snad v pořádku, neplatit za odebrané služby? Fuj. Žijeme v divné době. Po našem šéfovi chtějí zpět milion za schválenou a uznanou péči, že prý má moc drahých pacientů. Na skutečnost, že mu platí jen 40% uznaných vyšetření v laboratořích si prý už zvykl, ale vracet milion za ambulanci už mu přijde vážně příliš. Že bych šel do obchodu pro nejnovější mercedes a zaplatil za tříkolku? Státem uznaná a garantovaná zlodějna. Hanba nám všem. Ještě k úplatkářství. Bratr tvrdil, že korupčníci staví tak, že mají ve skladu přírubové nosníky a proto vymyslí, jak postavit novou stanici metra právě s jejich použitím. Nakonec, proč ne, pokud je ovšem nestydatě nepředraží. Stanice stojí, je sice ošklivá, ale je, podnikatel se vyhnul úpadku, zaměstnanci vrátí svůj plat do oběhu útratami a všichni by měli být spokojeni, nebo ne můj milý deníčku? No co myslíš? A jediný, kdo trpí je duše estétova, ale co je nám nakonec do ní. Kdybychom chtěli uspokojit právě ji, to by nás to přišlo mnohem dráž, zlatí korupčníci. Jako příklad za všechny může sloužit nestydatě předražený a nestydatě krásný Trojský most. Zdál se mi sen, jeli jsme tramvají a nejdříve byla pomalá, neb tam byly obnažené koleje a pak vůbec končily slepě a muselo se přejít do jiné tramvaje, stojící opodál a jedoucí v kolmém směru dále po své trase. Zkrátka zatáčka nebyla. Docela nesmysl, ale uvážíme-li, že v Plzni před nádražím teď v sobotu a neděli opět tramvaje nejezdily a nejezdí prý ani teď, co tam předtím těch deset dnů dělali? ptám se, tak zase ne takový.