vracím se z Prahy, byl jsem nakoupit zásoby čajů, opsat dva články z Květen a stavil jsem se též v Davidu. Dopoledne jsem měl jízdu s jiným instruktorem, než je šéf, nejdříve bylo zpoždění, neboť šéf opomněl sdělit instruktoru, že se máme sejít v Lobzích a ne u ATŠ. Takže jízda trvala jen hodinu a ne hodinu a půl. No ještěže tak, pěkně mne zničil, myslím, že jsem dělal chyby i tam, kde bych je dělat nemusel. Budu-li mít více jízd s ním, nemám naději zkoušky udělat. A možná neudělám ani testy. Dělali jsem si tři různé sestavy otázek a ve dvou jsem propadl. No, některé věci jsem prostě nevěděl a tipnout se moc nedaly. Buď jak buď považuji nejméně polovinu otázek za čurácké, ať mi někdo vysvětlí, proč účastník autoškoly musí vědět, co jsou pasivní a aktivní bezpečnostní prvky. Taková kokotina. A vlastně celé testy jsou k ničemu, ta základní pravidla se ověří při jízdách a ostatní se dílem nedodržují a dílem je nikdo nezná. No, věděl jsi můj milý deníčku, že tyč při vlečení (nebo tažení?) je dlouhá 1-6 m a lano 2,5-6 m? A kolik řidičů něco takového podle tebe ví? He? Leda hovno. Tuhle se mi zdál sen, že sedím v autě, mám zataženou ruční brzdu a stejně pomalu sjíždím dozadu. Dobré, že. Také bych chtěl připomenout, že jsem někdy před vánoci v květinářství koupil pro otce, neb dělal advetní věnce, takové zajímavé vybělené kulovité plodenství, jenž vypadalo jako plodenství ambroně. Když jsem si našel obrázky plodů nejčastěji u nás pěstovaného druhu Liquidambar styraciflua, ambroň západní, úplně se mi to nezálo, stopka byla jaksi krátká, byť jinak byla podobnost zcela zjevná. Tuhle jsem se dočetl něco o druhu z Blízkého Východu jménem L. orientalis, ambroň východní, a plodenství sedí naprosto dokonale. Tak vida. Když je něco podobné, ale ne stejné, má se pátrat po dalších druzích. Ve čtvrtek večer mi volala matka, že prý už dorazila vichřice, že od 19.15 nejde proud a že slavný Kirill byl o něco horší. Já jsem se chvástal, že u nás žádný kdovíjaký vítr není, neb jsem se chvíli předtím díval, když čhmi předvídal vichr, a že to s elektřinou není žádný div, že ve Fr.L. je to tak pokaždé. Proud nešel asi do jedné a jen jsme s matkou domluvili, vichřice začala i u nás v Lobzích. No, Kirill to opravdu nebyl, že můj milý deníčku.
Ráno jsem koukl z okna a vida, na trávníku pod chodníkem se snaží sněženky. To na Oblíku už prý kvetou první hlaváčky. Vida je. Také jsem začal číst jeden sovětský vojenský kýč jménem v Stalingradských zákopoch. Zatím to jde a ano, můj milý deníčku, je to po Slovensky.
A teď k Davidu. Pokud chce člověk sex, je rozhodně nejspolehlivější, selže skutečně málokdy. Zájem tentokráte naznačil hezký mladý asiat a že prý mne ošuká. Obětoval jsem dva preservativy ze zásob, neb on neměl a byl by schopen do toho jít bez gumy, se závistí koukal, jak roztomilému mladíkovi stačí párkrát přejet pohlavní úd rukou a už je doslova kamenný a šlo se na věc. Neměl ho nijak dlouhý, ale celkem silný. A pěkný. Tentokrát to bolelo celou dobu, místy opravdu hodně, taková ostrá bodavá bolest při přirážení a to jsme vyzkoušeli nejrůznější polohy a mladík se opravdu snažil. Když je člověk nervní a stažený, nepoužije ani žádné pořádné mazivo a není pořádně vyprázdněný, asi nic jiného čekat nemůže. Jsem tedy z podobných snah vyléčen? Ani nápad, pořád mám pocit, že to chci, jen mne napadlo, že pokud bych něco podobného zkusil s Robem z Holýšova, co ho má docela velkého, tak by asi bylo po mě. Milý asiat mi ho chvíli žužlal, tak snad není moc infekční, také jsem si ho pořádně napatlal gelovou desinfekcí na ruce. Řiť také, tak snad přežiji. Na okraj, už jsem ho napatlal desinfekcí trochu předtím, chlapec nic neříkal, tak snad mu z toho nebylo moc špatně, to by mne po pravdě mrzelo. Možná nebezpečnější byla nepovedená příhoda s jedním prasetem tamtéž, co mi ho honil rukou upatlanou od spermatu. No, uvidíme, já nikoho obviňovat nebudu. Koho také, že můj milý deníčku. Musím ale říci, že takové znásilnění může být pěkně nepříjemná věc, na niž se bude dlouho s hrůzou vzpomínat, zvláště s takovou lopatou, že pane Germane. Docela jsem ocenil, že jsem mohl nakonec zavčasu utéci. Ale popravdě, nic nevydržím, taková příležitost. Po mladíkovi zůstala jemná nenápadná vůně. A ovšem večer po vyprázdnění jsem na papíře našel čerstvou krev. A byla tam i ráno. Hahaha. Kdo chce kam, pomožme mu tam. No, úplná novinka to není, uvidíme jaký bude další vývoj. Kdyby mne to alespoň vyléčilo, že můj milý deníčku.
A zdál se mi sen, ve kterém naše sekční šéfka prohlašovala, že by bez toho prostě nevydržela. Hahaha.