na dnes se mi zdálo o Plzni, metro vystřídaly tramvaje, zdá se, že jsem vysazený na koleje. Nějak jsem se nemohl dostat na křižovatku u Práce. Tramvají, podotýkám. Pořád ještě, přinejmenším ve snech vnímám Plzeň jako takové pražské předměstí.
Také jsem si nechal změřit tělo, jak už jsem tuším, můj milý deníčku psal, na přístroji inbody v nedalekém fitnescentru a když mi nabídli možnost cvičení s trenérem, tak jsem si ho objednal. Už jsem s ním cvičil dvakrát a je to celkem příjemné, občas cvičit něco jiného než obvykle a musím říci, že je to zajímavý pohled na řadu silných mužů, věnujícím se tělesným cvičením. A také se mi začalo zdát, že u maldých mužů přišly do módy nejen vousy, ale také vypracovaná těla, nejčastěji pochopitelně v posilovně, neb kopáči už jsou dnes zjev ojedinělý. Je také možné, že stárnu, můj milý deníčku. No nic. Byl jsem doma na svátky a nedělal jsem vůbec nic, jen seděl a četl nebo poslouchal mluvené slovo. Kdybych četl alespoň něco hodnotného, ale pokračoval jsem v Pánu prstenů, hltal jsem to jako smyslů zbavený, už jsem na konci Společenstva prstenu. Je to se mnou špatné. Apage satanas!
Tuhle jsem byl opět v Praze, tentokrát v neděli, a jak se tak procházím, najednou vidím čajovnu Setkání. Je nekuřácká, tak do ní vstupuji, poroučím si čaj bez pesticidů, dostávám silně pražený částečně oxidovaný čaj typu guan jin, poněkud málo sladký a dosti trpký s velmi jemnou ovocnou dochutí. U pesticidů si nejsem jist, snad jich tam moc nebylo. Hodil jsem řeč s majitelem, aby mi doporučil nějaký dobrý pchu-er. Tak mi doporučoval: a tenhle je moc dobrý, zvláště zemitý a tenhle je také zajímavý, jen z vrcholků a tenhle také, zrál v takzvané hořké okurce, a tenhle je zase lisovaný spolu s kvítky na dochucení, tohle jsou jen lisované korunní plátky čajovníku atd. Docela bžunda. Jeden koláč, prý dovezený přímo z Číny jsem si koupil jako upomínku, neb na pití nejspíše moc nebude. Měl by být zelený, ale je cítit zatuchlinou, patrně jde o vadu zvanou vůně skladu, ale má osobitý potisk na papíře.
Také jsem byl na plzeňských vánočních trzích, koupil jsem si tam skleněné těžítko, ale to jsem psát nechtěl. Bylo to už po setmění a najednou přišel útok, vypadla elektřina, svítil jen vánoční stromeček. Stánky byly mimo provoz, pokud si ovšem lidé nesvítili chytrými telefony.