tuhle mi přišel nový D-test a v něm odrazná páska na ruku, abych neplatil pokutu, když půjdu za tmy po silnici. Také bych mohl přijít o chodecký průkaz a místo po silnici bych musel jít zbytek cesty podzemní stokou nebo pangejtem. Pokud to ovšem také není zakázané. Divím se, že nebyla uzákoněna povinnost nosit výstražný trojúhelník, nejlépe i s ryskou. Opět mne to přivedlo k úvahám, omšelým a otřepaným, o tom, kde končí společenská nutnost a začíná úřednická z(lo)vůle. Nemohu se zbavit dojmu, že toto nařízení přenáší odpovědnost za nebezpečnou jízdu z řidičů na chodce. Ostatně docela by mne zajímaly statistiky sražených chodců za snížené viditelnosti jdoucích při krajnici ve vztahu k ostatním dopravním nehodám. O skutečných příčinách dotčených nehod nemluvě (napadá mne chodec potácející se prostředkem silnice, řidič jedoucí kdesi při kraji zpevněného povrchu a podobně). Nebo teď nová nástupiště na nádražích s podchody. Zajímalo by mne, kolik se stalo nehod v dobách, kdy byla nástupiště bez podchodů. Je sice pravda, že tenkrát vlaky nejezdily stopadesátikilometrovou rychlostí, ale příklad ze Španěl ukazuje, že takového bezpečí je pouhým přeludem a že důrazné hlášení a zvládnutá logistika jsou účinější. Jenže to více stojí, že. Tuhle jsem též četl, že nějací lidé, roznášející pohlavní nemoci, se dopouštějí obecného ohrožení. Nebesa, co je to za nesmysl, jaké obecné ohrožení. Možná v Africe, ale v Českých zemích? Možná de jure, ale jistě ne de facto. Způsob přenosu je dobře znám a při nejlepší vůli ho nelze považovat za obecný. Z těch, co si nejsou vědomi nebezpečí přenosu mohou být nakaženi tak nejvýše stálí druzi a družky. A pochopitelně nenarozené děti, ale to je jiná věc. Při provozování nevázaných erotických radovánek si všichni a priori musí být vědomi, že na to mohou dojet. Stejně jako když lyžuji, létám, skákám z výšky, sjíždím divokou řeku, lezu po skalách atd. Pokud se zabiji, či ohrozím život jiných tak to přeci není obecné ohrožení. Nebo je? Pak by ale bylo v zákonech něco hodně špatně. Buď jak buď, řešil bych toto v rámci sporů mezi nakaženým a nakazitelem, což pochopitelně nevylučuje možnost hromadné žaloby, že můj milý deníčku. A drahá lékařská péče? A co mrzáci z vlastní viny? Ti si péči hradí? A kuřáci, ti co se přejídají, hlavně červeným masem, lidé líní se hýbat atd.? A výrobci dávající nevhodné tuky do potravin, to není všeobecné ohrožení? Nemluvě o trapném případu s nahluchlým dědkem v lese, co nečetl upozornění, že probíhá kácení, už jsem o lačných příbuzných požadujících nevhodně odškodné zde psal. Mám čím dál větší pocit, že neskončit ve vězení je buď dílem náhody nebo ohromného štěstí. No nic, opravdu mi není dobře, jsem dost utahaný z práce a z ubíjejícího života a Volání divočiny, tato zajímavá alegorie vztahů mezi lidmi (proč jen lidé tak rádi zotročují? ať své druhy či třeba psy) je totiž hodně temná a smutná. Všichni na mne kašlou, což je pochopitelně moje vina, jen kdybych věděl, co s tím. Sedím ve vlaku do Prahy, do Rokycan naproti seděl moc hezký chlap. Když si dal ruku do kapsy upnutých džínsů, málem jsem omdlel. Tak to by snad pro tentokrát stačilo, což můj milý deníčku. A ještě k těm právům, obyvytelé Jesenice chtějí dosáhnout uzavření pražského okruhu. Povedené, že. A co mají dělat pražáci, jak ti se mají vyhnout hluku? Ať se jeseničtí složí a za své si postaví protihlukovou stěnu. Tady bych upřednostnil obecný zájem před soukromým. Také jsem četl, že brzy začne oprava spodní části dobytčího trhu (Václav Havel platz) a z návrhu je jasné, že zmizí květinové záhony, zato se tam lidé budou moci volněji pohybovat. Živá krása květin zmizí, zůstane studená mrtvá krása kamenů, jež se dobře zametá a udržuje, nevyžaduje ani čtvrtinu péče a nákladů co květiny. Jenže budu-li chtít obdivovat kámen, mohu přeci jít do metra, tam mám druhů, barev i textur co jen libo. A dokonce v jedné stanici se neúspěšně pokoušeli rostliny pěstovat. No není to legrační? Popravdě, můj milý deníčku, není. A co stromy, jež tím přijdou možná o ne zcela zanedbatelný vsakovací pás? Opravdu jim budou stačit známé trapné skruže? Musíme doufat, že budou, ale vybavují se mi některé věty z Londona. Nebo že by nasadily husí krky? Je pravdou, že Václavské náměstí je hnusná zaplivaná díra a tou i zůstane.
Po návratu z Prahy jsem zjistil, že mi ujel trolejbus a další jede asi za čtvrt hodiny. Zkusil jsem jít pěšky a je to rychlejší, zvláště když se člověk neloudá. Hahaha.