Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Souboj Titánů Můj milý deníčku,
v sobotu jsem byl na výletě na Strakonicku, takže jsem v pátek nejel domů a místo toho jsem šel do bazénu na Slovanech. Bylo celkem prázdno, všichni asi byli na plážích, dala se do mne zima a tak jsem se chtěl zahřát ve sprchách a najednou koukám, že ten pěkný mladík vedle mne se sprchuje nějak moc dlouho a je snad dokonce mírně vzrušený a že si jaksi všiml, že ho okukuji. Na chvíli se otočil zády, ale třeba to byla jen výzva, abych se přesunul do sprchy v koutě, kde bychom měli více soukromí. No dobře, můj milý deníčku, já vím, to je blbost. Ale to ostatní možná ne, nebyl by to první honič ve veřejných lázních. Ať tak nebo tak, bylo to vzrůšo.
V neděli ráno jsem jel domů, co v Plzni, abych ještě jednou zkusil otcův bazén, když už ho pořídil. Voda byla dost špinavá, jak se ukázalo, je nutné spouštět filtraci každodenně, i když je zima a do vody se neleze. A to prosím máme krycí plachtu. Je tedy otázka, zda je vůbec k něčemu. A to prý už byla voda zázračně čistá, dva dny předtím prý vypadala mnohem hůře. Objevil se další zádrhel na zoneramě. Nezjistil jsem, jak přesouvat fotografie mezi jednotlivými galeriemi. Koukal jsem na kousek souboje Titánů. Bylo to celkem pěkně udělané, místy lehce naivní triky mi vůbec nevadily, nejprve jsem si myslel, že jsem to neviděl, ale když se objevila plechová sova, začalo mi to být povědomé. Škoda, že film končil tak dlouho a že jsem souběžně rozkoukal nějakou novou detektívu na Primě. V noci se mi zdál sen, opět o radioaktivním nebezpečí, tentokrát šlo o výbuch JE v našem domě, kontaminace byla během chvilky všude, i v našem sklepě, kam se dostala sklepním okénkem. Blbina, jak jinak. V neděli jel vlak v 10.05 v náhradní soupravě, bez možnosti připojení do zásuvky, později jsme vyčetli na webu ČD, že vlak od Prahy uvízl někde u Berouna, takže do Chebu jela z Plzně rovnou náhradní souprava bez možnosti přestupu pro cestující ze směru Praha. No, pokud se zpoždění blížilo dvěma hodinám, stihli nejspíše další vlak, neb vlaky jezdí zhruba po dvou hodinách.
Mimochodem, už několikrát jsem chtěl napsat, že do zdejší jídelny občas přivedou na jídlo příměstský tábor a jejich vychovatel má podle všeho opravdu pěkné hýždě, pevné svalnaté, vysoké, žádně ochablé. Žel viděno jen přes džínsy. Ale i tak se mi moc líbí.