Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Zloději, můj milý deníčku,
ve dne v noci chodějí a tentokrát si vyšlápli na můj přenosný harddisk. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno odešel z jednoho pracoviště a na novém jsem ještě nedostal přidělen vlastní, měl jsem tam (přesněji jen tam) veškeré články a snímky za posledních 10 let. Nezbylo nic, nebo téměř nic. Přičemž to téměř je hodně malé. Nevím ani kdy ke krádeži došlo, ani přesně kde. Na strážnici tudíž nejspíše nemá cenu chodit. Přišel jsem na to, až když jsem ho potřeboval a on nebyl. Na nářky je pozdě, nejpravděpodobnější možnost je ta, že se někdo vyhoupl do přízemního okna mého podnájmu a prostě ho sebral ze stolu. A to jsem klidně mohl být v místnosti otočen zády, že. Musím si dávat větší pozor, aby škoda nebyla ještě větší.
Rodinná oslava mi zkazila žaludek, je vidět, že v tom neumím chodit. A tady se na mé místo tlačí nová pracovnice s úžasným životopisem. Hu!
Také se mi zdál dost děsivý sen (o L.) a poněkud smutný sen (o Petru S.). Asi už opravdu blbnu. A také jsem zase měl divoké sny, jeden dokonce s jakousi ženštinou.
O deset dní později: přenosný harddisk jsem našel. Pochopitelně na místě, kde jsem hledal dvakrát, ale zjevně ne dost důkladně.