Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Mistr Ču Můj milý deníčku,
tento víkend byl opravdu náročný. Nejprve jsem byl od 21 na Brutální Nikitě, v sobotu na dni zábavy pro zaměstnance Amazonu a jejich rodiny, jež byl jistě roztomilý, ale těžko může nahradit nesmlouvavé pracovní podmínky hrabivých usáků a v neděli jsem byl na cvičení s Mistrem Ču Ťien Cajem, jež se i se synem vypravil na návštěvu až z daleké Číny. S mistrem jsme cvičili zhruba čtvrt hodinky a poté nás zrušil mistrův syn na dělových pěstech. Tedy mne zničil určitě. Všichni ti, jež jsem znal z dřívějška z klubu se tvářili, jako že mne nevidí, později se vyjasnilo, že mne nějaký J. představil jako nápadníka Š. Nebesa, to jsou mi nápady, ještě tak vědět, kdo je to ten J., neboť Š. to celé dost nelibě nesla. Kurzovné bylo 1750 KČ. Odolal jsem tudíž pokušení stavit se v nějaké sauně, což byla chyba, neb jsem jel v 17h vlakem a ten byl nacpaný, navíc jsem seděl mezi dvěma bezohlednými tupci, vedoucími rozhovor přese mne, místo aby si přesedli na volná místa vedle sebe. No, jedem byl praštěný teoretický fyzik. Co na to říci, Feynman z něho nebude, že můj milý deníčku.
A Radotínská laguna je docela pěkná, jen tam citelně chybí stín. A přebývá kočičí zdechlina. Ale tu našli, odstranili a zasypali desinfekcí.
Pro tentokrát vše.
Později; ještě něco z Goetha:
Sít není tak obtížné jako sklízet.
Potkáme-li někoho, kdo je nám povinován díky, hned nás to napadá. Jak často asi potkáváme někoho, komu my jsme povinováni díky, aniž na to pomyslíme.
Rozumnému je směšné skoro všechno, moudrému skoro nic.
Naše vášně jsou praví fénixové. Sotvaže starý shoří, nový už se zdvihá z popela.
Je to hrůza, když si na skvělém člověku zakládají hlupci.