Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Už to z ní leze Můj milý deníčku,
už to z ní leze, jak z chlupaté deky. Tak nová šéfová se opět předvedla. V pátek nám slavně oznámila, že od nového roku k nám nastupuje nová kolegyně neznámého jména, zato se skvělým profesním životopisem zkušené fluktuantky, kterou uvidíme čtvrtého nebo pátého ledna, a že nastupuje na pozici zástupkyně vedoucí, z čehož nepřímo vyplynulo, že kolegyně nadále nebude zástupkyní vedoucí. Kolegyně se hned trefně zeptala, kam že ji tedy usadíme, načež se šéfka drze pousmála, ale odpověď nedala. Nebesa, to jsou poměry. Soudruhu Lenine, nejponíženěji prosím, vstaň z Mauzolea a zachraň nás před kapitalismem! Zkažené vánoce? No pochopitelně. A pak nemám navštěvovat pochybné podniky.
Později:
Už kdoví jak dlouho jezdím do Axy do bazénu a teprve nedávno jsem si všiml, jak jsem neskutečně hloupý. Dosud jsem vždy vylézal z metra směrem na Sokolovskou, přičemž jsem musel na Kačerově přejít na druhý konec nástupiště. Dnes jsem poprvé zkusil vystoupit směr AS Florenc a je to opravdu kratší, a i kdyby ne, tak jsou tam jen jedny semafory. To je ovšem pěkný trapas. Já, jenž pořád někomu radí, jak to či ono udělat lépe, sobě poradit nedovede.

Mimochodem, zkusil jsem sepsat Werichovo dělení lidí, tak jak si je pamatuji:
Jsou lidé hloupí a dobří. Ti se sice snaží pomáhat, ale pro svoji hloupost často napáchají více škody než užitku. Pak jsou lidé hloupí a zlí. Těm je nejlépe se vyhnout, pokud to jen trochu jde. Nejhorší na nich je to, že si o sobě myslí, kdovíjak nejsou pevní a zásadoví. Pak jsou lidé chytří a zlí. Ti se obvykle dovedou ve svých podrazech ještě trochu ovládat, umí si totiž spočítat, že by se jim ledascos mohlo vrátit. Ale běda když se jim postavíte do cesty. Jsou to lidé, kvůli nimž se říká, že politika je svinstvo. A pak jsou také lidé chytří a dobří, ale ti jsou vzácní.