Až jednou zas zajde slunce,
Krajina skryje se ve stínu,
Uvidíme druhou stranu mince,
A zapomeneme na lidskou bídu.
Až jednou láska nám zmizí,
V srdci bolest a chlad zůstane,
Vzpomenou si nejspíš mnozí,
Na vítr co teplo opět přivane.
Až jednou vyschne v nás touha,
Stáří srazí nás na bolavá kolena,
Stane se z nás pouhý slouha,
Cesta života zůstane uzavřena.
Až jednou zaklapne se víko rakve,
Chlad zajme si bezduché tělo,
Plamen v rakvi prudce vzplane,
Dojde nám co udělat se mělo.
Až jednou,
Vzpomínky zblednu….