tak jsem si za poloviční cenu, tedy 1500 KČ dopřál erotickou (tantrickou) masáž. Už jsem nějakou takovou zažil, tato probíhala podobně, a jak jistě tušíš, žádné růžové emoce se nekonaly. Jednak bylo v místnosti dost chladno, jednak jsem měl opět potíže s krkem při ležení na břiše a jednak mne už nějak to jemné šolíchání moc nebere. Nakonec ale došlo na masáž vnitřních i vnějších pohlavních orgánů, tedy žlázy předstojné a pohlavního údu. Což o to, bylo to zajímavé, jenže na masáž předstojné žlázy nepoužil rukavici a pak všechen ten nepořádek roztíral po mém těle. Když pomineme nebezpečí různých nákaz včetně HIV, tak zápach fekálií se mi povedlo jakžtakž smýt až doma, spodní prádlo ovšem putovalo do špíny. Trochu to tlačilo, ale to nevadí, teď to trochu pálí, ale to přejde. Vcelku to nebylo nepříjemné. Ale chtělo by to jinou techniku a dvě hodiny na masáž horkými ručníky mi přijde zbytečně hodně. Musím říci, že kontaktní typ erotické masáže, tedy tělo na tělo, mi připadá zajímavější.
Bylo zatmění měsíce, začínalo ve tři ráno, otec si nařídil budík, takže jsem též vylezl. Na začátek jsem chytil okno v mracích, ale když jsem vylezl někdy v době úplné fáze, bylo zataženo. Avšak zdálo se mi, že je větší tma, než by při takové hustotě mraků a měsíci v úplňku být měla. Když jsem vylezl k ránu potřetí, bylo pořád zataženo. Moc jsem se nevyspal, vyjasnilo se až přes den. Zatmění jsem nakonec viděl, ale jen ve snu.
Vracel jsem se picdolínem a jízdenku si kupoval přes internet. Zase jsem nějak popletl postup a jejich internetový obchod mi prodal dražší jízdenku o stovku, protože nějak nepoznal, že mám inkartu, ač jí tam musím zadat, jinak mi jízdenku neprodá. Jsou to svině, je jasné, že ČD spoléhají na to, že si toho buď nevšimnu, nebo že už se tím nebudu chtít trápit a prostě je přeplatím. Mám už dlouho podezření, že lidi, kteří tyto věci pro ČD vymýšlejí platí Jančura, aby ČD snadněji položil. No, postup je to správný.
Navíc v picdolínu seděl jakýsi dobrák s rýmou. Pořád smrkal a víš, můj milý deníčku, jak se bojím nákazy. No, zdá se, že jsem odolal. A jistě to nebylo tím, že jsem si nakonec přesedl do jiného vagónu. Ale ještě se uvidí, není všem dnům konec a za vodou ještě nejsem.
Místo na setkání origamistů jsem vyrazil na Vzestup Larisy Šepiťkové, dokonce přemluvený do češtiny. No, jde o silný film s přesahem do dob sovětské vlády. Už tak dusivou atmosféru ještě přidusil Šnitke svojí hudbou. Mám takový pocit, že by mohlo jít o tentýž film, na nějž mne kdysi lákal Petr a já jím pohrdl.
Placka se tentokráte hodně povedla. No jistě, je to jablky.
A na tai-či začal zase chodit ten moc pěkný chlapík. Ten, co se trochu podobá Jendovi. Je ženatý, jak jinak, že můj milý deníčku. Když je to takový na pohled čestný a nezáludný mladý muž, jenž ví, co je jeho povinností.