Dobré skutkyJako student jsem jel ve vlaku se starým mužem, do jehož kupé jsem přistoupil. Požádal mě, zda bych mu pomohl sundat těžkou tašku z police nad jeho hlavou. Učinil jsem. Poděkoval. A pravil, že každý dobrý skutek je schůdek do nebe. Od té doby se snažím denně udělat dobrý skutek. Proč? Chci do nebe? Množství těch schůdků už je možná početné, nevím. Vím však, že mám radost, když vidím, že i drobná pomoc, služba, druhého potěší. Někdy je znamením cizí radosti úsměv, gesto. Mnoho lidí přijímá dobrý skutek se zvláštní plachostí, jako by v tu chvilku přiznávali svou slabost. Ne, jen ukazují sílu přiznat, že nečekaný skutek jim přijde vhod, a aspoň trochu jim usnadní život. Je to jen moment, ale mám z něj radost. Zkuste to taky, zažijete zajímavé překvapení. Úsměv.