v sobotu jsem byl plavat v Podolí, svítilo sluníčko, tak jsem šel do venkovního bazénu. Uplaval jsem asi polovinu obvyklé dávky a dala se do mne strašná zima. Že tedy půjdu do tamní páry, abych se ohřál. Jenže pára tam nebyla, spíše šlo o cosi ve stylu vlhké sauny, vzduch tam byl naprosto strašný, když si na něj vzpomenu, zvedá se mi žaludek ještě teď. Večer mne začalo bolet v krku, takže jsem v neděli nejel na výlet, jen do Zdib k dálnici na vranožku a do Hornbachu na Bílé hoře na sléz maličký. Po návratu jsem doslova odpadnul a to jsem většinu času proseděl v metru nebo v autobusech. Takže mám hnusnou rýmu, podle všeho je jí všude plno. Dnes, když jsem se vracel z oběda, tak jsem viděl na cestě zcepenělého krtečka. Byl moc hezký, měl hustý jemný kožíšek a legračně štětinatý ocásek. Brzy se nafoukne a udělá puffff a bude hrozně smrdět, až se bude zvedat žaludek. A včera na autobusové zastávce byla scíplá myšička (rozumněj, můj milý deníčku, potkánek), copak se jí asi stalo, že tak hezky zatřepala nožičkama. Měla moc pěknou zadní tlapičku. A už na ni sedaly mouchy, víš můj milý deníčku. Copak to asi znamená?
Tak už jsem zhltl celé pizza menu. Bratr v pátek, prý mám čerstvé pizza menu, tak ti ho hned dám. No, trvalo mi docela dlouho, než mi došlo, co tím myslí. Mimochodem, ještěří aréna je opravdová lahůdka. "A společně jim nakopeme prdel!" A také že nakopali.
Je-li tento nápis čitelný, držíte pizzu obráceně.