včera v bonbonu se na mne přilepil jakýsi vyhublý (určitě má pokročilou hivovou infekci; já vím, zrovná já bych takové věci říkat neměl) a svraštělý stařec, vypadal skoro jako ten hrůzný stařec ze strašidelné pohádky. Nedal si vysvětlit, že orální praktiky si nepřeji, ani žužlání údu, což je zdraví nebezpečné, ani líbání, což je také zdraví nebezpečné, kdoví kde před tím tím svým hnusným jazykem bloudil, že, nakonec mne přemluvil k análnímu styku, s ochranou, strašně u toho kvílel, bylo to dost tělesně vyčerpávající, ale nakonec se asi udělal, cítil jsem jakési pulsace v jeho konečníku. Popravdě, kromě značného ohrožení zdraví to bylo dost nechutné, navíc zapomněl zavřít dveře, takže tam každou chvíli někdo nakukoval, no je mi z toho nanic ještě teď. A ten jeho nepříjemný pach jsem cítil ještě ráno. Vůbec se mi to nelíbilo, ale tomu zrádci dole mezi nohama to bylo zjevně fuk. Ti, co chodí za peníze mají alespoň nějakou odměnu, ale co já? I tak je ovšem obdivuji. Ten minule, též v bonbonu, mi pochválil tělo a že prý mám pěkné ruce (sic!), tenhle mi pochválil vous a řekl, že jsem hodný kluk. Pokud tím myslel, že jsem měkký a že dám prvnímu, kdo naznačí zájem, tak ano. Ale sám bych to nazval poněkud jinak. Nabízí se otázka, proč to vlastně dělám. Žádná z odpovědí, co mne deníčku napadá, se mi ani za mák nelíbí. Co mám dělat? Nechodit do bonbonu? Ale jak toho docílit? A proč deníčku nemohu mít také někdy mladšího, jež by se mi líbil a jež by hezky voněl atd.? No řekni proč?
A na cvičení mne začalo bolet stehno, což je naprostá novinka. Už mne bolelo ledascos, ale stehno ještě ne.
Na druhý den:
Tak v noci jsem měl divoké sny, odehrávaly se v sauně. Alespoň ve snu jsem měl mladšího a krásného . . . jenže jsem se vzbudil s tím, že je mi špatně od žaludku, patrně z důvodu počínající choroby, viz následující příspěvek.