Koupil jsem si nový druh chleba. Chtěl jsem sice původně ten samý jako jindy, ale už byl vyprodán. Ovšem, bylo to už k večeru, to už nebývá plný výběr jako přes den. Prý je velmi dobrý tenhle, lepší než ty dosavadní, řekli mi v obchodě. Už se těším.
Ale nějak se na něj nemůžu dostat. Aha, on je k němu návod k použití. Aha, ono jej lze krájet jen speciálním nožem a ten nemám.
Koupil jsem si speciální nůž na krájení nového druhu chleba, už se těším.
Ale nějak mi to s ním nejde. Aha, on je k němu návod k použití. Aha, on je použitelný jenom v kuchyních typového označení 10, a tu nemám. Pokud mám snad kuchyň typového označení 8 nebo 7, mohu si k ní přikoupit doplňky, že nůž bude i tak použitelný. Pokud mám kuchyň staršího modelu, je třeba ji vyřadit a zařídit se kompletně novým zařízením, pokud možno typu 10. Pak mám nejlepší šanci, že nůž bude i v následujících dvou generacích kuchyní použitelný.
Kuchyně starší než model 7 jsou totiž velmi nebezpečné v provozu, jak se dozvídám z návodu k noži. Chybí jim mimo jiné napojení na Síť všech sítí a tím pádem především na automatické kontrolní služby. A tímhle pádem pak bezprostředně hrozí kdykoliv úraz elektrickým proudem, výbuch plynu, zkažení potravin, a přípravou i nezávadných surovin podle receptů neschválených kontrolními místy přes Síť všech sítí lze snadno vyrobit pokrmy zdravotně závadné, jedovaté, ohrožující život všech, pro koho je uživatel připravuje. Nemají dostatečné zabezpečení proti vloupání do spíže za účelem sabotáže či zcizení nebo jiného zneužití zásob potravin. Kdykoliv tam může komukoliv cokoliv spadnout na nohu a způsobit těžký úraz, pohybovat se v takové kuchyni bez helmy, ochranných brýlí, chráničů ramen, zad, loktů a kolen, kevlarových rukavic a shora i zdola opancéřovaných bot je hazard a v rozporu se základními bezpečnostními předpisy, čímžto pádem opět veškeré pojišťovny, včetně zdravotních, odmítají hradit jekékoliv škody.
No nevím. Myslím, že soused si nedávno zařizoval novou kuchyň. Zeptám se ho, jestli bych si u něj mohl svůj nový nůž vyzkoušet a nový chléb bysme mohli společně okusit.
Soused je velmi milý člověk. Celý večer jsme si pochutnávali společně na mém novém chlebu a srdečně si povídali. Chléb byl velmi chutný.
Nějak mi není dobře. Tlací mě žaludek. A říhám. Vtipný soused by to nazval prdy hrdelní, které pohrdají cestou prdelní.
Ve fluidech procházejících zpětně mými ústy rozpoznávám chuť nového chleba. Už mi tak chutný nepřipadá.
Zítra pújdu do obchodu dřív a koupím si zase ten chléb, jako dosud vždycky. Přece si taky nebudu kvůli jednomu novému druhu chleba zařizovat celou novou kuchyň. Místo té dosavadní, jež mi dosud k plné spokojenosti slouží. Volil a vybavil jsem ji před pár lety mimo jiné podle toho, jak jsem se naučil vařit od maminky a od obou babiček.
"Ale co vás napadá, ten už se nevyrábí. Vždyť jsou to už čtyři roky, co nabízíme tenhle. Už tenkrát, když jsme ho začli vést, bylo upozorňováno, že dodávky stávajících druhů za čtyři roky skončí. A to bylo právě předevčírem. Tak staré druhy chleba, vždyť to už nikdo nejí. Vždyť to se nedá ani správně krájet. Někdo si ukrojí takový chléb chybně a pak mu z toho ještě bude špatně. Jo vy máte ještě tu starou kuchyň? No tak to už vůbec. Co říkáte? Sedm let stará. No tak promiňte, je mi těžké se udržet, obchodní zdvořilost mi brání, abych se nezasmála. Takovéhle kuchyně už dnes nikdo nepoužívá. Vždyť to je všechno staré, nebezpečné, tam nic nemůže fungovat, nikdo vám tam dnes už ani neporadí, jak si ten chléb namazat moderním máslem. Za to já vám můžu dát tip: Jděte do druhého patra, tam prodávají kuchyně a nějakou si vyberte. Odborníci vám tam kompetentně poradí. A jestli máte teď hlad, kupte si prostě tenhle chleba, oni vám i ukáží, jak si ho ukrojíte."
"Děkuji vřele, velmi milé."