Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Epipogium Můj nejmilejší deníčku,
tak sklenobýl bychom měli. Sice nám ho musel ukázat pan Burle, ale byl v plném květu a skutečně voní. Skvělé. Zato návrat byl náročný. Všechny vlaky měly zpoždění (a tedy bych je býval stihl), jen ten na Prahu ne. Musel jsem jet další za hodinu. V Českých Budějovicích je nahoře nejen nádraží vlakové, ale také autobusové. Pozoruhodné. Ten vlak, jež na mne vyzbyl, byl tak narvaný, že lidé stáli na chodbě a ta byla z Tábora úplně plná! To už jsem dlouho nezažil. Jeli tam též jacísi velmi spokojení a blahobytní důchodci z festivalu dechových hudeb (Kubešova Soběslav). Uff. Pak nemělo být narváno.