Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Sprostý lhář Můj milý deníčku,
tak jsem se včera nějakému člověku chlubil, že na orsej je ještě brzo, abych ho vzápětí našel kvetoucí a dnes v lázních také. Ale stejně si myslím, že je na něj ještě brzy. Byl jsem navštívit matku v lázních (Bohdaneč) i s bratrem a jeho rodinou. Byla ukrutná zima, budu rád, když přežiji ve zdraví, Gočárův pavilón je pěkný, na zpáteční cestě jsem si v Jančurovi dal švestkový koláč. No, za devět korun ušel. Už minule jsem Jančurovi chválil záchody a tentokrát mne dostal úplně. Místnost byla provoněna, pravda možná až moc, vonnou esencí z lahvičky, v níž byl navíc zastrčen květ orchidey, přesněji cymbídia. Zbytečné, ale milé. Lopatkovec se chystá kvést, tak nevím, kdy ho budu přesazovat. Také bych měl umít okno, než udeří vedra. Už vidím, že letos to zase bude z kabátů do triček.
Navíc jsem zjistil, že mi třetí strany smazaly spartakiádu. Kurvy jedny proradné. Co teď s tím velevtipným textem:
Těžké retro, pravicoví intelektuálové bohatýrsky zvrací do plivátka; hlavní je až na konci, přibližně minuta 56 až 59.30. Kus mého dětství a dospívání.
Dávám ho tedy alespoň sem.
Později: tak už to začalo, viděl jsem jedno mladé.
O den později: tak jsem viděl první květy trnky, čímž můžeme prohlásit jaro za zahájené.