Paksmao (69/180/86)

– Kladno
SPOLEČNOST MRTVÝCH BÁSNÍKŮ František Gellner
hned ve čtrnáctém roce,
v prvním roce té Velké války,
beze stopy zmizel v Haliči
Sergej Jesenin
oběšený v hotelovém pokoji
na klice,
Ezra Pound, Ivan Blatný,
ti jako zajatci
ve zdech blázince

Vachel Lindsay,
láhev louhu a celý svůj život
do dna vypil
Vladimir Majakovskij,
ten Plným hlasem promluvil
a pak se zastřelil
Konstatin Biebl,
jen tak si z okna vyletěl
a směrem dolů k nebi doletěl

Vítězslav Nezval
v teplé ministerské židli
pohodlně se rozvalil
A Ivan Skála, bard stalinismu,
špatný básník a ještě horší politik
psovi psí smrt poručil

Politika, básníci, prokletí,
takové tedy bylo to naše
šíleně krátké, šíleně šílené
dvacáté století