Narodilo se štěně, lidí se nebálo, se svým stínem na stěně celý den si hrálo.
A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy, vydalo se do ulic, do vesnic očuchávat rohy.
Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí, uviděl to jeho pán - grobián, rozvzteklil se k smrti:
Aby pes znal celou ves? To jsou ňáké mravy! Takový všetečný pes na řetěz! To mu mravy spraví!
A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan, jednou mu pán pro radost dával kost a byl zle porafán.
»Jak to, že ten pes kouše?« sám sebe se tázal. »Dřív neublížil mouše, proč kouše, když jsem ho uvázal?«
Seběhla se celá ves a pánovi praví: »Celý svět už ví to dnes, že řetěz mravy nenapraví!«