jak již víš, začal jsem občas navštěvovat bagetérii subway, zvláště když jsem spěchal a neměl čas jíst v DČ. Protože vedle ní je bagetérie Bulevárd, zkusil jsem pro změnu i ji. Provoz spíše připomíná McDonald, ale to je nepodstatné. Dal jsem si poprvé i podruhé menu s celozrnnou bagetou s mozarellou a kuřecí polévkou (mimochodem docela dobrou) a nápoj, podruhé jejich ledový čaj, který se dal přežít. Poprvé jsem měl, jak jsem se domníval spálené patro od horké polévky, tak jsem ji podruhé nechal vychladnout, abych zjistil, že v obou případech bylo patro odřené do krve celozrnnou grahamovou bagetou, navíc dražší o pět korun. Teď podruhé mne obsluha jaksi neposlouchal a přinesl mi bagetu i s mascarpone, ač jsem říkal, že ho tam nechci. Měl jsem mu dát facku, když jsem to říkal, to by si to třeba zapamatoval. Tlačilo mne do žaludku, ale méně, než bych čekal. No nic, už si zase stěžuji na prkotiny, jak by řekla většina lidí.
A ještě něco. Kdosi se mne zeptal, zda opravdu hledám vážný vztah. Trochu jsem se zamyslel. Hledám asi není ten správný výraz, spíše bych řekl, že toužím, po někom blízkém, s nímž bych si rozumněl a s nímž bych mohl sdílet alespoň kousek svého života. Nu, to není zrovna málo, pravda. Možná je to věkem, mladí pořád něco hledají, my starci už nanejvýše doufáme.