Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Kim Čong-un Můj milý deníčku,
se zajímavými sny, jak jsi již jistě též postřehl, se doslova rostrhl pytel. Na dnes byl opět dobrodružný o jakési slečně, jejíž otec se živil krádežemi. Pochopitelně ho dostali (kradl myslím v jakémsi obchodním domě nebo v jakési velkoprodejně) a tak za trest musel jít pracovat do sklepního skladu použitým a zabaveným zbožím, kam si každý mohl dojít vybrat to, co potřebuje. Tatík, když jsme ho se slečnou dcerou šli navštívit si počínal zručně a zkušeně a vůbec vypadal spokojeně. Když tu jsem byl pověřen úkolem sehnat kabát pro Kim Čong-una. No, byl to úkol nesnadný, kabáty jsou hned pryč, nicméně Kim Čong-un se choval skromně a způsoně si prohlížel sklepní místnost a trpělivě čekal, co bude. Nakonec jsem jakýsi kabát našel, byl světlý typu pepř a sůl a měl velké kulaté knoflíky. Ale jak víme, při Kim Čong-unově postavě by nemusel sedět, takže jsem ze zkoušky měl obavy, když tu vstávala sousedka.
Ale co to všechno má znamenat, na to se mne, můj milý deníčku neptej.
Matce po operaci kolena přiklepli lázně tak teď čeká na termín.
Nějaké ukázky z juvenilií Jany Austenové
Když už byli na cestě tři dny a šest nocí bez zastavení, dorazili k lesu. Drželi se pěšiny, která vedla po straně lesa dolů z příkrého kopce, přes nějž se klikatilo deset potůčků, a za půl hodiny dorazili k domku.
Pro ubytování hostů byly narychlo postaveny dva vznosné stany, jednoduché a elegantní stavby - dvě staré přikrývky, každá podepřená čtyřmi větvemi. Tyto stavby se staly nevšedním důkazem smyslu pro architekturu a příhodné lehkosti v překonávání těžkostí, jež byly jedněmi z jeho nejpozoruhodnějších ctností.
Tohle ale vede:
Navíc jsem zfalšovala svou vlastní závěť.
Mimo Turgeněva miluji nejvíce právě Janu Austenovou!