2x jsem zažil nějaký vztah..
První, to mi bylo 16, takže to bylo takové, pro mne, spíše poznávání a vše to krásné poprvé. Nevím, zda jsem zažil to opravdové zamilování, ale byl jsem v té době velmi rád, že někoho mám/ že se v mém životě objevil nějaký kluk, u kterého jsem cítil, že je to něco jiného než pouhé přátelství.
Vztah bohužel nevydržel dlouho, pouhých pár měsíců…
Začátek konce započal větou „Víš, někoho jsem poznal“ a pak to šlo velmi rychle… Bohužel, tato zkušenost se na mě podepsala. Změnil jsem svůj pohled na svět a bylo pro mě obtížné, dostat se z toho.
Můj druhý vztah, to bylo nedávno, v mých 18ti, to bylo již něco mnohem silnějšího. Nikdy jsem takový pocit nezažil a troufám si tvrdit, že to jsem se skutečně zamiloval! Prožíval jsem s tím klukem nesmírně nádherné chvíle, už jen to, že jsme byli spolu, bylo to pro mě velmi silné a věřil, že vztah mezi námi bude nadále pevnější.
Opak byl ale pravdou, cca po ¾ roku přišla opět ledová sprcha. Opět jsem zaslechl větu „Víš, někoho jsem poznal“. Svět se mi opět sesypal a tentokrát to bylo mnohem těžší, než prvně..nicméně jsem se z toho dostal a slíbil si, že tu prokletou větu už nikdy nechci slyšet!