Proč bychom měli ztrácet čas něčím tak nepodstatným jako jsou úvahy o různých druzích doteků a fyzického kontaktu? Jednoduše protože to má smysl.
Dotýkat se (ne)dovoleno
Nejeden psycholog vám potvrdí, že miminka, se kterými se někdo mazlil, objímal je a choval v náručí, mají v budoucnosti zdravější citový život než ta, která zůstala dlouhodobě bez tělesného kontaktu.
Nejeden psycholog vám potvrdí, že miminka, se kterými se někdo mazlil, objímal je a choval v náručí, mají v budoucnosti zdravější citový život než ta, která zůstala dlouhodobě bez tělesného kontaktu.
Zeptejte se pracovníků v domově důchodců – jistě vám potvrdí, že i mezi starými lidmi jsou daleko pozitivněji naladěni ti, kterým se dostává ujišťujících doteků.
Ono není divu, všichni žijeme ve fyzickém těle. Dotknout se našeho těla znamená dotknout se nás osobně. Dotykům se nevyhneme – stačí už taková banalita jako je pozdrav a SEZNÁMENÍ se. Pokud druhému člověku podáme ruku, dáváme mu najevo jistý stav otevřenosti a společenské blízkosti. Naopak když vám druhá strana nepodá ruku ani ze zvyku, je více než jasné, že v našem vztahu není něco v pořádku.
Dotýkat se – ano, ale jak?
Existuje celá škála vzájemných dotyků. Některé jsou vhodné (pokud kamarádka pláče, není nic důležitějšího než ji v tu chvíli obejmout), jiné jsou méně vhodné (narušují naši osobní zónu) a další jsou zcela nevhodné a mohou vést až k zatčení (např. sexuální obtěžování).
Poplácání po zádech, masáž unavených nohou, polibek na tvář, něžný dotek paže, držení se za ruce a objetí – to všechno jsou různé dialekty jednoho jazyka lásky – fyzického kontaktu. Někdy je dotyk zcela zjevný – zamilovaný pár, který kráčí ruku v ruce, pravděpodobně jen tak nepřehlédneme. Jindy mohou být láskyplné doteky nenápadné a jemné a mohou trvat jen okamžik.
Dejte si pozor na nevhodné doteky. Pokud svého spolupracovníka poplácáte po zádech a on ztuhne a odtáhne se od vás, je jasné, že jste šlápli vedle. Pokud byste totéž provedli jinému člověku v kanceláři, možná by ho to povzbudilo. Každý jsme individualita a není třeba se vlamovat do zavřených dveří.
„To opravdu chlapi nemyslí na nic jiného, než na sex?“
Ale ano, jasně že myslí. Přemýšlejí i o jídle a o tom, kdo vyhraje letošní play-off. Dost žertování. Ať se nám to líbí, nebo ne, většina chlapů (netvrdím, že všichni) touží po sexu více než po čemkoliv jiném. Hlavním důvodem ovšem není ryze fyzická potřeba (tu vyřeší trocha samoty, připojení k internetu a šikovná ruka).
Muži ze všeho nejvíc chtějí vědět, že je jejich žena potřebuje. Tuhle prvotní základní potřebu vědomí vlastní nepostradatelnosti v rodinném klanu nenaplní uklizený dům a pečlivě navařené večeře. Proč? Protože pocit „je o mě dobře postaráno“ není tentýž jako pocit „má žena mě potřebuje“. A tak zatímco vy se snažíte přetrhnout, aby z vás byla dokonalá manželka, váš muž stojí o jediné – o váš aktivní sexuální zájem.
Neznamená to, že se svým mužem musíte spát třikrát denně, aby byl šťastný a spokojený. Dokonce ani třikrát týdně není nutností. Jsem přesvědčená, že drtivá většina mužů vymění každodenní „rychlovku“ ve stylu „ať už to mám rychle za sebou“ za „jedno číslo týdně“, při němž však budou vnímat váš opravdový zájem, vaši iniciativu a touhu po něžnostech a blízkosti.
Chceš, aby tě muž poslouchal? Dotkni se ho!
Psycholog Kevin Leman všem, ženám, které si stěžují, že je muži neposlouchají, dává jednoduchou radu: „…zpravidla jim doporučuji, aby se muže dotkly, než s ním začnou mluvit a aby se ho dotýkaly, když s ním mluví. V takovém případě si jich manžel či přítel jistě všimne.
Polibte ho vzadu na krk, vezměte ho za ruku, polechtejte ho na uchu. Tím si získáte jeho soustředěnou pozornost. A když už se ho dotýkáte, můžete mu podstrčit reklamní sdělení, které chcete, aby zaregistroval.“
Zdá se, že dotyky mají moc hodně ublížit nebo naopak být projevem náklonnosti. Jak je používáte ve vztazích vy?