Kde slunce ulehá do peřin,
ty vcházíš krokem vílích tanečnic,
jak do noci krásný, zářivý stín,
jímž srdce duní mnohem víc.
To půlnoční sladká melodie
na konečcích prstů kouzlí sen,
ten růžový kvítek magnólie
polibky múzy orosen.
A jeho vůní vejdou až do nebe,
jakmile křídly mávnou, ožijí,
jen slůvka vepsaná v duši pro tebe,
v úsvitu o slunce pro štěstí se rozbijí.