Byly tu již nejpozději od 13. století opakované snahy přes ní zřídit cestu pomocí různě na skále upevněných dřevěných chodníků, ty však pokaždé při nejbližší příležitosti strhla velká voda i s dřevěným mostem, než se r. 1595 podařilo postavit kamenný most přes dolů se řítící řeku Reuss, pojmenovaný po Ďáblovi »Teufelsbrücke«, neboť on sám měl být garantem úspěchu stavby. Že ho místní obyvatelé nakonec - jak už to v pohádkách bývá - ochcali tím, že mu jako slíbenou první duši, jež přes most přejde, poslali kozla, což ho rozlítilo tak, že nebohé zvířátko roztrhal, své dílo chtěl zničit a mrsknul po něm s hora obrovským šutrem, jenže se netrefil, ježto zavčasu šla okolo babička, která bystře rozpoznala, kdo tu má co v úmyslu a spěšně do onoho kusu skály vyryla křížek, je součástí pověsti. A ten balvan tam jako nedotknutelná památka - relikvie zvaná »Teufelsstein« - trčí dodnes. Stál sice v cestě stavbě dálnice, takže měl být původně odstřelen, nicméně zvedl se takový odpor lidu, že byl jen nákladným zpúsobem posunut o kousek vedle. Z původního mostu, který v Napoleonské válce utrpěl vážně škody, po ní nebyl z finančních důvodů opraven a po stavbě druhého mostu v r. 1830 se už nepoužívaný a neudržovaný propadl 2. srpna 1888, jsou již vidět jen zbytky. Dnes vede silniční provoz (stará vrchní dálnice - mimo tunel - vede jinde) přes třetí Ďáblův most, postavený v roce 1958; ten druhý slouží jen pro pěší.
A touto cestou šel v roce 1799 ruský generál Suvorov s 21'000 vojáky z Itálie na sever na svém tažení proti Napoleonovi. Zde narazil na jeho jednotky vedené generálem Lecourbem, v soutěsce došlo ke krvavé bitvě, z níž sice vyšel vítězně, nicméně musel oplakat ztrátu několika set svých vojáků. O sto let později tam carské Rusko zřídilo pomník ve formě 12-metrového kříže se zlatým nápisem k uctění památky padlých ve skále v katastru obce Andermatt, jež mu k tomu účelu byla dána bezplatně k dispozici. Do dnes je to jedno z Ruskem uctívaných památných míst mimo hranice země.
Proč o tom píšu? V noci na 13. června 2014 byl památník totiž zahalen duhovou vlajkou. K akci se přihlásily organizace skupina Outdoor Sports for Gay, Pink Cross a Lesbenorganisation Schweiz (LOS). Ruské velvyslanectví v Bernu si pospíšilo a hned ráno požadovalo odstranění vlajky. Podle zprávy z průběhu dne jmenované organizace zamýšlely vlajku odstranit až večer. Na pomníku nevznikly při tom žádné škody a Rusko se rozhodlo nepodávat kvůli případu žádnou žalobu. Nicméně proč si daní aktivisté vybrali právě tuhle ozdobu Alp ke své akci v rámci týdne boje proti homofobii, není myslím třeba vysvětlovat.