tak tohle zklamání mne bude mrzet ještě dlouho. A kdo za to může? Jen já sám. Kdybych nebyl pohodlný zjistit si, co za vzácné druhy jsou Aira a Ceterach, kdybych si včas uvědomil, že 3.5. je sobota atd. tak jsem mohl mít tento týden čtyři cé jedničky. Takhle jsem utřel a kdoví, zda tyto vzácné druhy někdy potkám. Dnešní úlovky zblochance a kuřinky solné u dálnice se pochopitelně nepočítají, to je švindl. Mohl jsem dopadnout nakonec ještě hůře, kdybych tento omyl zjistil až na místě, že, můj milý deníčku. Tak mám alespoň žebernatku, ta je také pěkná. Zato zpáteční cesta byla strašná, vlak narvaný a ještě zpožděný a kdybych se nehonil a jel přes Poděbrady, měl bych to levnější a byl v Praze dříve. No nic, to se dalo čekat, že můj milý deníčku. Zvláště když už se mi přesně tohle jednou stalo. A zima byla. A na nádraží v Poděbradech jsem zaslechl tlukot slavíka. Pak se ovšem přihnal nákladní vlak.
Také jsem byl plavat v Podolí. Docela drsná přehlídka obstarožních těl. No nic, můj milý deníčku, dobře jsem mezi ně zapadl.