tak jsem se v neděli vypravil na velký výlet, až k Prostějovu. V nově opraveném voze EC Českých drah jsem utrpěl záchvat zuřivosti, čemuž se nelze divit, když jsem si málem rozbil koleno o šprycli, na které drží stoleček. Ta šprycle je hloupě umístěná a navíc ostře hranatá, ale později jsem usoudil, že natlučené koleno mám od ještě mnohem hloupěji umístěného koše na odpadky. Jeho hrany jsou přesně tam, kde je mé koleno, když se od stolku zvedám. Dále viz moje teorie o Ráthově nevinně. No nic. V Prostějově se přesedalo na místní autobus, času nebylo nazbyt, takže jsem po vzoru druhých dvou borců dal běha. No, se zátěží, byť malý kousek, jsem myslel, že zdechnu. Nakonec autobus stihl i ten poslední zájemce, který s těžkým batohem opravdu běžet nemohl, ale jen dosedl, jeli jsme. Zpáteční cesta byla podobně našponovaná. Idos mi našel spojení s LEO expresem, ale dalo se předpokládat, že bude nutné si na neděli večer lístek zamluvit dopředu, jenže na přestup bylo deset minut a věř, můj milý deníčku, že ČD pojedou na čas. Proto jsem jízdenku dopředu nekoupil, že něčím pojedu. A vskutku, můj milý deníčku, ČD zcela podle předpokladů měly zpoždění, jenže u rychlíku, který neměl být přípojný na autobus z Vícova. Takže jsem, můj milý deníčku, díky zpoždění chytil rychlík a dojel do Olomouce o půl hodiny dříve, než bylo plánováno. LEO už měl jen lístek za pět set, což bylo více než celkové náklady na výlet s ČD, a proto jsem jel zpět EC, které bych jinak, kdyby rychlík zpoždění neměl, nemohl stíhat. Tento lepší vlak ČD sice odjížděl 20 minut před LEO expresem, do Prahy ale mají přijíždět přibližně stejně. Takže to nakonec dopadlo dobře, až na to, že přídavný vagón (ano, můj milý deníčku, ČD v neděli odpoledne navyšují počet vozů ve vlacích) byl v dezolátním stavu. Patrně šlo o výhodnou koupi od rakouských drah. Viz opět moje teorie o Ráthově nevinně. Ale co je zajímavé, můj milý deníčku, pustili se do opravy Ústí nad Orlicí a rovnou ve velikém stylu, s novými mosty a estakádami (jedna dokonce končí kdesi uprostřed svahu), no zkrátka tam nezůstane kámen na kameni! A jezdí se teď kolem budovy nádraží z té druhé strany. Jinak výlet se celkem vydařil, překvapil kociánek a vstavač kukačka a zámek Plumlov, který je skutečně působivý. Z dálky tedy rozhodně.
Dnes jsem před hlavním nádražím v Praze viděl rozkvetlou paulovnii. No kde to jsme, v jižní nebo střední Evropě, pověz můj milý deníčku?
A odpustkomat mne opravdu rozesmál!