tak jsem se letos rozhodl zahájit sezónu o dost dříve, než loni (výlet do Šárky se nepočítá) a sice kvůli hořci jarnímu. Je pěkný, ale trochu prťatý, jako přídavek jsem patrně viděl nepatrnec a snad také Viola rupestris. Musel jsem jet do Strakonic autobusem a tak jsem se rozhodl koupit si lístky v předprodeji. Stihl jsem to před středečním cvičením, ale zle jsem pohořel. Jak jsem spěchal, nevšiml jsem si, že mi ta píča prodala dvakrát lístek Praha - Strakonice. A to jsem jí říkal, že chci lístek tam a zpět. Problém je v tom, že v neděli odpoledne odjíždí dva autobusy, jeden z Prahy a jeden ze Strakonic a oba shodně v 17.00, navíc se liší jen posledním číslem (jeden končí 13 a druhý 12). Takže jsem sice spoj a číslo kontroloval, ale tento drobný rozdíl prostě přehlédl. Prý moje chyba. Hlavně že jsem jí říkal, že tam má napsaná čísla spojů. Ale té mrše to bylo fuk. Stálo mne to sto korun, ale byl jsem v Praze o půl hodiny dříve. Nemusel jsem totiž čekat až do pěti, že.
A když mi matka tuhle volala, že už je zase trvalá výluka, málem jsem omdlel. Nebesa, copak těch pět let nestačilo?
Jinak z výletu jsem se vrátil úplně odrovnaný. No, nic nevydržím, to je jasné. Vymlouvat se na zlenivělost po zimě přeci nebudu.
K obědu jsem v jídelně, z nedostatku lepších možností, zkusil sterilovanou řepu a věř mi nebo ne, můj milý deníčku, byla právě tak hnusná, jak si ji pamatuji ze školní jídelny.