Díváš se na mě,
naivní výraz máš,
to že tě chci v moci mít,
snad ani nevnímáš.
Snažim se ovládnout,
užít si tvou důvěru tady a teď,
přitom tě chci popadnout,
narazit na tvrdou zeď.
Stále se mile usmívám,
skrývám své úmysly
co říkáš, ale nevnímám,
nemám ráda nesmysly.
Jednou přijde den,
kdy s tím přestanu,
kdy ukážu ti, kdo jsem,
kdy do kouta tě dostanu.
Zápěstí přišpendlím ke stěně,
a kousnu tě do těla,
můžeš si pořád hrát na štěně,
ale přiznej si, proč bys to chtít neměla?
Užij si mojí pozornost,
mojí nadvládu,
vykašli se na cudnost,
k tej se můžem vrátit po ránu.
A až si uvědomíš,
že tak by se slušný děvče nechovalo,
můžeme předstírat,
že to byl jen sen,
a že se to vlastně nestalo.
Jsem jenom tvoje fantazie,
něco, co v hloubi duše chceš,
a vůbec mi nevadí,
že pak zapomeneš.
Jen půjdu o dům dál
a najdu si další štěně,
co po nocích tajně sní
o drsný studený stěně.