"Kdo to říká, ten to je, tomu se to šikuje," učili nás nám blízcí dospělí v dětství, že tím máme odrážet verbální útoky na vlastní osobu z řad našich vrstevníků. Nevinná dětská duše to chápala jen jako jakýsi chabý pokus o obranu, jak nesmyslnou nadávku vrátit, aniž by se jeden také snížil na příslusnou podprahovou úroveň. Teprv během života ale člověk pozná, jak často tenhle výrok opravdu vyjadřuje skutečnou situaci. Podobné vystihuje konec konců i ono známé "zloděj křičí 'chyťte zloděje!'". A že se mimochodem ani tenkrát nejednalo jen o naše nevycválané vrstevníky.