Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Sisel vysel Můj milý deníčku,
sysel samozřejmě nevisel, neboť už dávno tvrdě spal. To se, popravdě, dalo čekat. Tamní syslové jsou už koncem července zjevně tak vykrmení, že sotva lezou. Ale dětem to zjevně nevadilo, pro ně bylo hlavní, že byly s tatínkem na výletě. Také jsem umyl okno, tentokráte mne to docela zdrblo, v neděli večer mne pak chytla záda. Nějak na to teď trpím, jak jsi si jistě, můj milý deníčku, všiml. Moc vysedávám u počítače, to je jasné.

Později téhož dne:
Opět zde uveřejním nějaké úryvky z Balzacka.
Vězte tedy, neboť to musíte vědět, abyste se nedali napálit, že před třicítkou poctivost a nadání jsou ještě nějakou hypotékou. Když ta léta přejdou, nedá se už s člověkem počítat.
A ještě: nic není tak nesnesitelného, jako šťastný člověk.
No, můj milý deníčku, copak Balzac.