tak tohle mne opravdu dostalo (ulopeno tam, kde bych se toho věru nenadál; na CSFD):
Malé lingvistické okénko
aneb
Chvála přechylování
I já občas udělám v psaném projevu chybku, sem tam mi ulítne čárka (a už vůbec nemluvím o klasických překlepech), takže to nemyslím jakkoli zle, spíš jako námět k přemýšlení. Chtít po někom, aby věděl, že se píše "scenárista", a ne scénárista, tak zase tak naivní nejsem. Rezignoval jsem i na opravování významového rozdílu mezi "holt" a "hold", ač je poměrně značný. Ani se nepozastavuju nad (zde) nejčastější chybou - a to, že jste "shlédli film", místo abyste ho zhlédli jako všichni normální lidé. Asi jste na něj koukali z rozhledny, jak se pod váma producíruje. Postupem let jsem se stal velmi shovívavým.
A není to zbytečnost, jak si někteří řeknou, protože tohle je stránka o filmech, to v žádném případě! Úroveň psaného projevu o autorech vypovídá více než výmluvně. Jak můžu brát vážně něčí názor na film, když jeho mozková kapacita si nezvládá ani zapamatovat vyjmenovaná slova?
Je ale ještě jedna lingvistická oblast, kterou "špatně" píší takměř všichni - a tou je přechylování. Technicky to chyba není, podle Akademie věd ČR je možné obojí, přechylovat i nepřechylovat. Ale tady se milá akademie velmi mýlí, jak v nejbližších řádcích doložím.
Hlavní a vlastně jediný argument zastánců přechylování je ten, že se dotyčná tak nejmenuje, že to lépe vypadá. Jenže to je nesmysl, podle této logiky by se ruská ženská příjmení musela psát v azbuce, arabská a japonská v jejich hatmatilkách a podobně. Přechylování není měnění jména, ale přizpůsobení si ho do jazykového systému.
Problém totiž spočívá v tom, že pokud se vzdáte -ová, vzdáváte se tím zároveň i skloňování toho příjmení (je to logické, těžko půjdete "na rande s Heidi Klumou"). A pokud se vzdáte skloňování, vzdáváte se tím (vedle toho, že u neznámých příjmení automaticky nevíte, zda je to muž či žena) zásadní rozlišovací schopnosti. Když někde stojí, že "přišel Williams a Beckham", znejistíte - přišel s Williamsem David Beckham, nebo jeho manželka Victorie? A co teprve, když byste viděli napsané, že "se najednou rozrazily dveře a v nich Williams a Beckham". Je tam Williams a Beckham, Williams a Beckhamová, Williamsová a Beckham, nebo Williamsová a Beckhamová?
A bude hůř. Pokud vám nepřijde divné, že "jste spolu s Alba bojovali proti Obama", tak mi vyřešte problém, že "Beckham podala nůž Obama". Je to tak, že "Beckhamová podala nůž Obamové", nebo že "Beckhamové podala nůž Obamová"? Zcela se ztrácí smysl. Jistě, v češtině máme aktuální větné členění, ale ukažte mi lidi, kteří o tom vědí: stačí se podívat do jakýchkoli tiskovin, abyste viděli, jak na to každej kašle. Proto tu mám velmi nedávný příklad z praxe - v novinách se objevil tento zábavný titulek: "Peake hrozí zabitím a únosem dětí". Ano, je to z Blesku, takže ofrňujte nos, ale uvědomte si, že jde o nejprodávanější české noviny. Tento titulek dokonce ani není dvojznačný, snad každý kromě autora článku v tom na první pohled vidí, že strašlivá šéfka politické strany LIDEM hodlá někomu unést děti. A takoví lidé sedí ve sněmovně, fuj. Už chápete? A opravdu to nejde vyřešit přidáním křestního jména, které by podléhalo normální flexi, už vidím, jak by třeba v přímém přenose sportovního utkání měl komentátor čas ke každému příjmení přilípnout i jméno. nemluvě o tom, že ne všechna křestní jména se skloňují - třeba Jane.
Zkomplikujeme to ještě víc. Pokud neskloňujete ani v jednotném čísle, logicky neskloňujete ani v množném, nejde něco dělat a něco ne, že jo, takže si představte, že tenisovou čtyřhru hrají sesterské dvojice: "Williams porazily Obama". Přijde vám to v pořádku? A co třeba, že "Obama a Williams šli(y) do divadla"? Kdo je chlap a ženská? Šly do divadla sestry Williamsovy a Obama, nebo třeba pan Williams a sestry Obamovy?
"Na návštěvu do ČR přijel Clinton, Clinton jen pár dní poté. "Ich bin ein Prager!" křičí Clinton. Zpět se ale Clinton nevrátili, jen Clinton." Zní to absurdně? Jo, taky mi to přijde jako slabší věta z Ionescovy Plešaté zpěvačky. Ale je to jen přímý důsledek nepřechylování, čeština na to zkrátka není zavedená (a opravdu to není o zvyku). Protože pokud dodržujeme všechno výše popsané, tj. nepřechylujeme, nemůžeme operovat ani s "manželi Clintonovými", ale jen s "manželi Clinton a Obama". Jakou paseku to nadělá, než pochopíte, o koho přesně jde, asi nemusím dodávat.
Ale proč zůstávat jen u toho? Když se ženské příjmení nepřechyluje, protože "tak se přece nejmenuje" (jak nenávidím tenhle nesmyslnej pseudoargument!), a tím pádem neskloňuje, proč skloňovat křestní jméno? Nikdy nepůjdu ven s "Valerií Golino", ona přece v životě nepoužije tvar jména "Valerií". A proč skloňovat mužská jména a příjmení? Ani Beckham tvar "Beckhamem" nikdy nepoužije a nejmenuje se tak. A vůbec, proč jezdíme na olympiádu do Londýna, Londýn se tak taky nejmenuje, olympiáda letos byla přece v London. Et cetera, et cetera.
Samozřejmě, poslední odstavec je hloupost. Právě tak jako nepřechylovat. navíc existují cizí jména, která se nepřechylují tak jako tak: například nikdy se nepřechylují pseudonymy, takže Dolly Buster a Angelina Jolie zůstanou v tomto tvaru vždycky (i když jsem už viděl i přechýlenou Jolie, což je hyperkorektní, zase nic se nemá přehánět). Podobně existují i příjmení, které pseudonymy nejsou, ale je zvykem je nepřechylovat - například Gina Lollobrigida. A nakonec je ještě skupina českých stupidních krav, co si myslí, jak díky nepřechýlení nejsou světové: Emma Smetana nebo Michaela Bakala.
Už chápete? I mně přijde ženské jméno (pouze!) v nominativu hezčí bez -ová. Ale to je tak všechno. Nemůžete chvíli přechylovat, chvíli ne - pak vypadáte jen a pouze jako blbec.
Konec loupeže.
Ten pán, jinak pěkný pitomec, mi mluví z duše. A že Paeke loupí děti? Od té bych to i čekal, no ne, můj milý deníčku?