Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je
ten, že se na to vezme zahradník. Zahradník vám tam nasází
všelijaké hůlky, proutí a košťátka, o kterých tvrdí, že jsou to javory,
hlohy, bezy, vysokokmeny, polokmeny a jiné přírodní druhy; potom
se ryje v hlíně, zobrací ji naruby a zase ji uplácá, udělá ze škvárů
cestičky, nastrká tu a tam do země jakési zvadlé lupení, o němž
prohlašuje, že to jsou pereny, naseje na příští trávník semínko, jež
nazývá anglickým jílkem a psinečkem, psárkou, poháňkou a
bojínkem, a potom odejde, nechávaje za sebou zahrádku hnědou a
holou, jako byla dne prvého o stvoření světa; jen vám klade na
srdce, abyste tu všechnu hlínu země denně pečlivě kropili, a až
vzejde tráva, abyste si nechali přivézt na cestičky písek. Nu dobře.
Člověk by si myslel, že kropení zahrádky je zcela jednoduchá
věc, zvláště má-li na to hadici. Záhy se ukáže, že hadice je
neobyčejně úskočný a nebezpečný tvor, pokud není
zdomestikována; svíjí se, skáče, vymršťuje se, dělá pod sebe spoustu
vody a s rozkoší se hrouží do bahna, jež si takto vytvořila; načež se
vrhne na člověka, jenž hodlá kropit, a ovine se mu kolem nohou; je
nutno na ni šlápnout, a tu se vzepne a otočí se člověku kolem pasu a
krku; zatímco s ní postižený zápasí jako s krajtou, obrátí ta obluda
mosaznou hubičku vzhůru a chrlí mocný proud vody do oken na
čerstvě pověšené záclony. Je nutno chopit ji energicky za hlavu a
natáhnout ji co nejvíce možno; bestie zuří bolestí a začne
rozstřikovat vodu nikoliv z hubičky, nýbrž z hydrantu a kdesi
uprostřed těla. Je třeba napoprvé tří lidí, aby ji jakžtakž zkrotili;
všichni pak opouštějí místo zápasu pomazáni blátem až po uši a
bohatě zkropeni vodou; pokud se zahrádky týče, změnila se místy v
mazlavé kaluže, zatímco na jiných místech žíznivě rozpukává.
Činíte-li toto denně, začne po čtrnácti dnech místo trávy vyrážet
plevel. Je jedním z tajemství přírody, proč z nejlepšího travního 4
semínka roste nejbujnější a nejježatější bejlí; snad by se mělo zasívat
semínko plevele, aby z něho vypučel pěkný trávník. Po třech
nedělích je trávník hustě zarostlý bodláčím a jinou neřestí plazivou
nebo na loket zakořeněnou do země; chceš-li to vyrvat ze země,
přetrhne se to hned u kořínku nebo to vezme s sebou celou hroudu
hlíny. Je to tak: čím horší neřád, tím víc se má k světu.