promiň, na chvíli sem se na tebe naštval, ale sem pak trochu přemýšlel, a zas obnovil to zrušení, sem byl na houbách a vždy když si na někoho vč. tebe vzpoměl (nebo vzpomněl?), sem našel! Takový pěkně veliký a tvrdý a zdravý. neni to znameni? A eště na cestě už z lesa u asfaltky sem-zas a znovu- pozdravil 2 manžele- a stále bez jejich odpovědi. Jen po mně furt stříleli očima a už se blížili a eště sem musel slézt z kola kvůli hřibu, a oni už byli u mně, a já mimoděk "a eště jeden!, a eště větší!" Sem děkoval lesu a duchům s přáním tu být spolu eště dlouhá staletí jako dosud. A co ty, už nic nepíšeš nového...? Když budeš chtít, tak ti naleju kref do žil, ale tobě něčím positivním, ano? Z mé hlavy ne, ale zavzpomínám na dřív, co mi udělali ty géniové v Parisu (ty to se mnou umněli (nebo uměli?) Tvá aspoň virtuální eště neoddlužená- nebo neodlužená?- Danička Magorová. Idea občíhlá od toho pořadu Dluhy Haničky Zagorové, ale tam už se mi přestávala líbit. No neva, i odlužme se, bratři.