dovoluji si sem přepsat malou ukázku z Agáty Christie(ové): "Takové věci vám nedovolím říkat," pronesla tónem, který staromódní chůvy používaly u zvlášť sveřepých svěřenců.
Musím uznat, že tato autorka detektivek občas umí být docela vtipná a není to jen proslulá věta:
Jsem sice to, čemu se říká stará panna, ale ještě dokáži rozeznat, kdy muž ženu objímá a kdy ji škrtí!
Mimochodem, nové brýle už mají škrábanec, ha ha ha. Jedny takové jsem měl za socialismu z Okuly. Dnes by je mohli vydávat za dizajnové, vzor levhartí kůže. Ale na kolik by dnes vyšly, nedovedu posoudit.
Zola mne překvapil čtivostí a barvitostí. Má svoje vady, ale přece. Jak napsala jistá slečna na internetu. Ve třinácti jsem přečetla Germinal. Natolik mne uchvátil, že jsem musela přečíst od Zoly všechno. Na ty nejlepší nemá, lze ho přirovnat k tomu nejlepšímu z Hollywoodu, ale Antonioni to není.