kdysi jsem viděl jeden kreslený film, jako dítě, hrozně jsem se bál a jediné, co si pamatuji, jak neviditelná stvůra stále vztekle opakovala zatracená povidla. Dodnes se mi nepodařilo vypátrat, o jaký film šlo. Ale to není podstatné, můj milý deníčku.
V týdnu jsem chytil nějakou rýmičku, v pátek se zdálo, že bych už mohl být v pořádku, navíc exkurze slibovala zajímavý druh bahenní pampelišky, kterou bych mohl dobře uplatnit. I řekl jsem si, že se překonám a na výlet pojedu, i když bude náročný. No to jsem si dal, pěšky z Kobyly jsem sotva dolezl, večer jsem doma naměřil 37.8 a celou neděli jsem polehával. Jsem zkrátka měkkota, co naplat. A pampeliška? Botanickou exkurzi pořádaly ČBS se správou CHKO Český kras, zakončena byla v lomu na Kobyle (místo určitě, můj milý deníčku znáš) a tam nám ukazovali nepochybně bahenní pampelišku a říkali jí T. quaesicum. Pokusil jsem se s pomocí Kubátova Klíče (neb příslušný díl Květeny nevlastním) a pořízených fotografií pampelišku určit. Vyšla mi celkem jasně T. bavaricum až na to, že bych naopak popsal vnější zákrovní listeny jako střechovitě se kryjící, ale fotografie, které jsem nalezl na internetu celkem odpovídají. Závěr je jasný, jde o T. bavaricum. A to si říkají odborníci! Jak řekla kolegyně: "Je to stejné jako s mým zrcátkem, které mi ukradli. Ačkoli dávám všem prodejcům přesnou spicifikaci svého auta, dosud žádné zakoupené nesedělo. Přeci nebudu kupovat originální, až pětkrát dražší. Už chápu, proč mi ho ukradli. Rozbilo se jim a nemohli ho sehnat. Pocity zmaru je vedli až ke krádeži."
Tak takhle jsem, můj milý deníčku, dopadl s bahenní pampeliškou.
A ještě něco, můj milý deníčku, rozkvel další, v pořadí již pátý květ na promenee a ten už podle všeho celý vyrostl po zakoupení. Celkem vzato úspěch, co myslíš, můj milý deníčku?