člověk o člověku
taková na rychlo sepsaná úvaha, kterou jsem nazval člověk o člověku, v rychlosti vlastně takový můj životopis :o)
Přišel jsem mezi vás, abych vám pomáhal, abych vás učil lásce. Již od mého dětství vám dávám svůj úsměv, ale vy se mi divíte a říkáte, že jen blázen se stále směje. Za můj úsměv se mi od vás dostalo nepochopení a ponižování. Vaše nepochopení se často měnilo v nenávist a agresivitu. Nechápal jsem vás a tak jsem se na vás dál smál a dělal to jediné co umím a sice, že dokážu mít rád a pomoci. Má láska k vám byla pevná jak skála a silnější než vaše nenávist a tak jste po dlouhé době zlomeny svou nenávisti obejmuti mou láskou otevřeli oči a začali také vnímat s láskou. Odešel jsem do jiných krajů, abych dalším lidem ukazoval lásku. Smál jsem se na vás a vy jste opět ukázali co je vám vlastní a sice nenávist a nepochopení, měl jsem na vás krátkou dobu, abych ve vás rozšířil vaše světlo a tak jsem šel dál a vy jste časem sami poznali, že láska je nejlepší cestou. Jak jsem putoval světem a nabíral moudrosti, nabídl jsem vám ze začátku, co je vám vlastní a sice tvář bez úsměvu. Ale vy jste začali říkat, že jsem divný a jsem jak chodící vrah. Znovu jsem vám tedy nabídl lásku a úsměv, abyste se opět mohli divit a říkat mi, že jsem blázen. Unaven z vašich věčných údivů a předsudků jsem pochopil, že se nelze zalíbit všem a tak jsem vás raději začal studovat, abych pochopil, že chyba není ve mně, ale celou tu dobu ve vás…s touto moudrostí chodím dál mezi vámi snažím se být na vás hodný a vždy ochoten vám vyjít vstříc vědom si vašich chyb. Ale vy si toho nevážíte a každé dobré vlastnosti jen dokážete zneužít, abyste pak mohli využít mé lásky a ponižovat mě…táhne se to s vámi napříč všemi věkovými kategoriemi a je vás tu velmi mnoho…již jsem unaven z vašich věčných lží, ponižování, nenávisti, slabosti a strašně velké hlouposti…a tak chodím mezi vámi, povyšuji se, jsem arogantní, moc dobře již vím, že měníte můj úsměv za smích a nechápe komunikační pravidla, která by vám vše usnadnila a tak neztrácím s vámi můj drahocenný čas, věnuji se jen sobě a matce zemi…a vy se bojíte překročit hranice a z dálky vám jen dovolím nahlížet a čekat až svolím k tomu, zda vyhovím vaším věčným žádostem…spokojen sám se sebou chodím mezi vámi a vaší věčnou hloupostí, ale stále s láskou, ale tu, tu si již musíte zasloužit!