Lidé druhu homo sapiens se ve své podstatě nezmění a budou pořád zkoušet totéž. Když k tomu budou mít příznivé podmínky (už jen třeba tím, že nové generace nemají zažité jako vlastní zkušenosti to, z čeho se poučili jejich předkové), tak s tím budou mít i pořád opakovaně přinejmenším na nějakou dobu úspěch.
Již delší dobu mi zprávy v médiích o tom, jak se v Rusku jedná s lidovou i jinou opozicí, připomíná obrázky známé z literatury o době sklonku carského Ruska. Ať už např. pro pamětníky starého režimu u nás dobře znamé knihy Valentina Katajeva "Na obzoru plachta bílá" (bez ohledu na to, že jsme to museli číst povinně v rámci snah, dát nám "dějinně správnou výchovu", v celku dobře barevný obraz o poměrech v té době a lokalitě ten příběh dává bezesporu) nebo třeba v Pasternakově "Doktoru Živagovi" aj. Zatím jsme se ještě zaplať pámbu nedočkali hromadného masakrování demonstrantú necílenou střelbou do jejich řad a kozáckým sekáním šavlemi s koní do jejich hlav. Kvantitativně to tu míru tehdejší doby ještě nedosáhlo (a doufejme, že nikdy nedosáhne), kvalitativně je to ale v bledě modrém totéž. Putinovo dnešní upevňování moci zase velice připomíná Stalinúv postup, kterým zarazil hospodářské prosperitě mladého Sovětského svazu tak prospěšnou a liberální "Novou ekonomickou politiku" (NEP) zavedenou Leninem a Trockým. Zde to obdobně rozjel Gorbačov perestrojkou, Jelcin to rozvinul plným přechodem na volné tržní hospodářství a Putin se nyní zas snaží koncentrovat vše rozhodující pod svým vlivem.
A souvislost s pronásledováním gayú? Nechci se mýlit, ale rád bych věřil, že kdyby se někdo s mlčenlivostí zpovědníka zeptal Putina na jeho vztah k LGBT, řekl by mu po pravdě, že osobně proti nim nic nemá. Vidím ho jako natolik inteligentního a světem sběhlého člověka, že ví, o co jde. Ve svém zoufalém úsilí o udržení moci "musí" ale odložit veškeré skrupule a posloužit si nástrojem populizmu. Jak mluví Šiškin o existenci dvou rúzných národú a který je početnější, jde Putin tedy na ruku oné většinové zaostalé "etnii", bez ohledu na to, co si osobně myslí - to nám ovšem múže být srdečně jedno, rozhodující je, jak jedná. Souvisí to i s tím, co Sorokin říká o všudypřítomné výchově k násilí. V takovémhle obraze světa alternativní životní orientace nemají prostor. A tak ať se Putin jak chce dušuje, že homosexuálové v Rusku diskriminováni nejsou, jak to činí při své nynější cestě po Německu a Nizozemsku, kde ho vítají nevraživé demonstrace, fakta mluví jasně. Co má ostatně taky říct? Máte pravdu, ale mě je to u prdele, snad? Mohlo by to třeba znamenat, že se chytne za nos a po návratu domú se postará o nápravu? Příliš hezká představa na to, aby v ní člověk mohl doufat.
Jeden z velkých problémú spočívá v tom, že ony podle Šiškina 2 národy nikdo formálně jako dva rúzné národy neuzná, zústane jim tedy navždy společná vláda, která - jak řečeno - jde na ruku tomu početně většímu.
A ještě něco. Když si tak ta líčení těchto dvou spisovatelú člověk pročítá, neunikne mu, že některé věci z toho nám jsou až príliš dobře známé. Něco z toho z dob minulých před rokem 1990, ale s mnohým se až příliš zjevně potkáváme u nás i dnes. Není to sice snad tak křiklavé, jako v Rusku, ale... Je to snad dúvod, aby jsme Rusko brali jako měřítko a zústali proto spokojeni s tím, jak to běhá u nás, že jinde to je ještě horší?