tak ten divný pták, kterého jsem tuhle zahlédl, byl skutečně dlask. Včera jsem ho viděl velmi dobře. No, je to krasavec.
Ještě si dovolím jeden úryvek z Maupassanta, než ho vrátím do knihovny:
Viděla, že nikdo nikdy nedokázal a nedokáže rozbít tu neviditelnou přehradu, která staví lidské tvory tak daleko od sebe jako hvězdy na nebi. Pochopila to marné úsilí, znovu a znovu vynakládané od samého stvoření člověka, neúnavné úsilí lidí roztrhnout tu schránku, v níž se zmítá jejich duše navěky uzavřená, navždy osamocená, úsilí paží, rtů, očí, rozechvělého nahého těla, úsilí lásky, jež se vyčerpává v polibcích a nedokáže víc než dát život dalšímu, stejně opuštěnému tvoru.
Nakonec celkem smutný konec této jinak rozverně zábavné knížky, ne?