zítra mám nastoupit do nemocnice, rozhodl jsem se odstranit křečové žíly alespoň na jedné noze. Tak uvidíme, nástup je v 9 ráno, operace druhý den v pátek kdoví kdy, do té doby se může stát ledascos, především jsem ohrožován virovými nákazami, byť by to byl rádobybenigní rhinovirus. Buď jak buď hrozí hodiny a hodiny nekonečné nudy a pak utrpení v podobě pooperační rehabilitace, popřípadě nemilá choroba z nastuzení. Kdybych už na to nekývl, zase bych si to rozmyslel. No co, možná se, můj milý deníčku, vidíme naposled.
Měl jsem takový dojem, že na volbě prezidenta bylo něco legračního a včera ve vlaku jsem na to kápnul. Všichni ti pravicový intelektuálové, co se tolik pohoršovali nad Fišerem komunistou a tolik věřili v knížete jaksi pozapomněli, že je u nás stále dost lidí, kteří šlechtice nechtějí, neb jsou jaksi z lidu. Takže teď těmto umělcům a jiné verbeži nezbývá, než skřípat zuby, mají, co chtěli. Je to trochu škoda, Zeman by si prohru za vyhrocenou kampaň zasloužil a přesně podle jedné předpovědi ihned po zvolení začal kalit vodu; sám jsem také poněkud věřil knížeti, ale jak vidno, přímé volby jsou záležitostí lidu. Alespoň u nás. Žeby ono obávané dědictví komunismu?